Článek
„Připomínky, které dorazily, jsou převážně věcného charakteru. Jak jsem avizoval od začátku, některé z nich přijmeme, s jinými se vypořádáme v rámci dalšího legislativního procesu,“ napsal Novinkám v pátek Klempíř.
Z bezmála třiceti státních institucí, které se ke Klempířovu návrhu nakonec vyjádřily, se uplatnění připomínek zdrželo jen ministerstvo životního prostředí. Šest připomínkových míst přišlo s doporučeními a 22 úřadů předložilo zásadní výtky a návrhy změn.
Kritikou nešetří ministerstvo zahraničí, vnitra, průmyslu nebo spravedlnosti. Obsáhlý seznam připomínek předložil také předseda legislativní rady vlády a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) a Odbor kompatibility Úřadu vlády.
Nejčastější výtky směřují k smysluplnosti návrhu. „Návrh zákona je zpracován způsobem, který se v řadě ustanovení odchyluje od standardních legislativně technických postupů či je s nimi v rozporu,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
„Politický vliv a ekonomický tlak“
Vedle formálních nedostatků ale řada připomínek míří i k věcnému obsahu zákona. Vícero institucím chybí dostatečné zdůvodnění změny pravidel.
Ministerstvu spravedlnosti vadí, že v důvodové zprávě zákona stojí, že současné zákony jsou nedostatečné, ale už není uvedeno proč: „Zmiňovány jsou pouze obecně podmínky mediálního trhu nebo třeba technologický vývoj, přitom návrh zákona téměř neupravuje technologickou stránku poskytování televizního nebo rozhlasového vysílání.“
Důvody ke změnám chybí i ministerstvu vnitra. Navíc připouští to, co Klempíř dlouhodobě odmítá – ohrožení nezávislosti médií veřejné služby. „Je nezbytné materiál dopracovat ve vztahu k potencionálnímu ohrožení strukturální nezávislosti dotčených subjektů, resp. jejich závislosti na vládě a parlamentní většině,“ uvedl úřad.
Před politickým vlivem na veřejnoprávní média varuje také Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Zákon je postaven na přímém politickém vlivu přes Poslaneckou sněmovnu a ekonomickém tlaku prostřednictvím státního rozpočtu, což představuje jasné zhoršení podmínek nezávislosti,“ stojí v jejím vyjádření.
Diví se i ministerstvo zdravotnictví
Celá řada připomínek se vztahuje také k poslání televize a rozhlasu. Návrh upřednostnil zpravodajskou funkci před zábavní či vzdělávací. Upozadění vzdělávání se nelíbí třeba ministerstvu školství. Podle vícero úřadů může být určování priorit vnímáno jako zásah do redakční svobody.