Vědecký tým vedený odborníky z britské Cambridgeské univerzity a z univerzity ve švédském Lundu prý našel způsob, jak zasáhnout toxické částice, které likvidují zdravé mozkové buňky. Studii zveřejnil americký list Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Dokázali jsme vyvinout strategii, jak zacílit léky na tyto jedovaté částice.Michele Vendruscolo z Cambridge

„Protože bylo zjištěno, že patogeny jsou malé shluky bílkovin známé jako oligomery, dokázali jsme vyvinout strategii, jak zacílit léky na tyto jedovaté částice. Tento přístup umožňuje novou strategii pro objevování léků,“ shrnul dopady výzkumu profesor Michele Vendruscolo z Cambridge.

Naděje na nové léky

„Je to poprvé, co byla navržena systematická metoda, jak jít po patogenech, příčině Alzheimerově nemoci. Navrhli jsme první strategii, jak se zaměřit na příčinu onemocnění, což vede k naději na vývoj nových léků,“ zdůraznil Vendruscolo.

Připomněla, že všechny dřívější pokusy o vývoj léků proti chorobě ztroskotaly. Výsledné produkty dokázaly pomáhat jen proti symptomům nemoci – nedokázaly jí ale zabránit ani zastavit její postup.

„Umožňuje to nyní navrhnout molekuly, které budou mít specifické účinky v různých stádiích poruchy, jako je Alzheimerova nemoc, a doufejme, že tyto molekuly bude možné převést na léky, které lze používat v klinickém prostředí,“ dodal další výzkumník Christopher Dobson.

Výzva jménem oligomery

Za nejpravděpodobnější příčinu vzniku nemoci vědci už dříve označili tzv. proteinové oligomery. Proteiny jsou pro fungování mozkových buněk nezbytné. Pokud se však začínají hromadit do shluků, narušují činnost přenašečů dopravujících zprávy mezi buňkami. Výsledkem je postupný zánik buněk a tkání v mozku. Ten se pak dramaticky zmenšuje.

Zkáza buněk vede k selhávání paměti, ztrátě orientace i schopnosti myslet a uvažovat, jakož i ke změnám osobnosti a k problémům s vykonáváním každodenních aktivit.

Postup nemoci bývá poměrně pomalý. Pacienti žijí obvykle ještě pět až sedm let po zjištění Alzheimera, někteří dokonce 10 až 15 let.

Příznaky nemoci
Rané: Ztráta krátkodobé paměti, dezorientace, změny chování, prudké změny nálad, problémy při nakládání s penězi nebo při telefonování.
Pokročilé: Vážná ztráta paměti, zapomínání nejbližších členů rodiny, známých předmětů nebo míst, frustrace z neschopnosti pochopit slova, což vede k agresivnímu jednání. Možná je i ztráta schopnosti chodit, jakož i potíže s jedením.
Zdroj: Alzheimer‘s Association

Česká alzheimerovská společnost odhaduje, že koncem roku 2014 žilo v ČR 152,7 tisíce lidí s demencí. Alzheimerova nemoc je přitom hlavní příčinou vzniku demence. Odhaduje se, že stojí za 50 až 60 procenty případů této těžké poruchy paměti a myšlení.

V USA je Alzheimerova nemoc šestou nejčastější příčinou úmrtí. Nejvíce je jí ale postižena Latinská Amerika, kde Alzheimerem trpí asi 8,5 procenta lidí nad 60 let. Střední Evropa se 4,65 procenta postižených nad 60 let je na tom zatím světově nejlépe.