Před 40 milióny lety měla oblast Seymourova ostrova v Antarktidě teplejší podnebí než dnes. Blížilo se klimatu jižního cípu Argentiny. Právě v této končině vědci objevili tisíce kostí tučňáků, mezi nimi i několik neobvykle velkých. Jednu, která pocházela z křídla, a druhou ze spodní části končetiny zvané tarsometatarsus.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ta měří 9,1 centimetru, což je v porovnání se stejnými kostmi dnešních tučňáků neobvykle mnoho. Carolina Hospitalecheová z muzea v La Plata v argentinském Buenos Aires odhaduje, že tučňák s takovou kostí měřil ve vzpřímené poloze od zobáku po prsty na nohou 201 centimetrů. Jeho váha mohla dosahovat až 115 kilogramů.

FOTO: Novinky.cz s použitím New Scientist

Pokud by takový tučňák stál běžným způsobem se skloněným zobákem, dosahoval by výšky 160 cm, uvedli výzkumníci v magazínu Geobios.

Pod hladinou až 40 minut

Objevené kosti jsou staré 37 miliónů let, což byla „pro tučňáky úžasná doba,“ řekla magazínu New Scientist Carolina Hospitalecheová. Podle ní v té době žilo na antarktickém pobřeží deset až čtrnáct druhů tučňáků.

Větší rozměry tučňákům umožňují dostat se při lovu ryb do větších hloubek a mohou tam také zůstat déle. Palaeeudyptes klekowskii tak podle mohl zůstat pod hladinou až 40 minut.

Odhady argentinských vědců o velkých rozměrech těchto tučňáků potvrdil i Dan Ksepka z Bruceova muzea v americkém Greenwichi: „Je to největší kost tohoto druhu, jakou jsem kdy viděl. Rozhodně to musel být obrovský tučňák.“

Například největší exempláře žijících tučňáků císařských dorůstají až 136 cm, nejtěžší z nich váží 46 kilogramů.