Článek
Před 40 milióny lety měla oblast Seymourova ostrova v Antarktidě teplejší podnebí než dnes. Blížilo se klimatu jižního cípu Argentiny. Právě v této končině vědci objevili tisíce kostí tučňáků, mezi nimi i několik neobvykle velkých. Jednu, která pocházela z křídla, a druhou ze spodní části končetiny zvané tarsometatarsus.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Ta měří 9,1 centimetru, což je v porovnání se stejnými kostmi dnešních tučňáků neobvykle mnoho. Carolina Hospitalecheová z muzea v La Plata v argentinském Buenos Aires odhaduje, že tučňák s takovou kostí měřil ve vzpřímené poloze od zobáku po prsty na nohou 201 centimetrů. Jeho váha mohla dosahovat až 115 kilogramů.
Pokud by takový tučňák stál běžným způsobem se skloněným zobákem, dosahoval by výšky 160 cm, uvedli výzkumníci v magazínu Geobios.
Pod hladinou až 40 minut
Objevené kosti jsou staré 37 miliónů let, což byla „pro tučňáky úžasná doba,“ řekla magazínu New Scientist Carolina Hospitalecheová. Podle ní v té době žilo na antarktickém pobřeží deset až čtrnáct druhů tučňáků.
Větší rozměry tučňákům umožňují dostat se při lovu ryb do větších hloubek a mohou tam také zůstat déle. Palaeeudyptes klekowskii tak podle mohl zůstat pod hladinou až 40 minut.
Odhady argentinských vědců o velkých rozměrech těchto tučňáků potvrdil i Dan Ksepka z Bruceova muzea v americkém Greenwichi: „Je to největší kost tohoto druhu, jakou jsem kdy viděl. Rozhodně to musel být obrovský tučňák.“
Například největší exempláře žijících tučňáků císařských dorůstají až 136 cm, nejtěžší z nich váží 46 kilogramů.