Hlavní obsah
Májka na klatovském náměstí Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Stavění májů byla oslava, která našim předkům připomínala, že příroda se znovu probudila. Starobylý kultovní obyčej stavění májů byl provázen tancem a hudbou. Májka, symbolizující strom života, byla zdobena třemi věnci. Pojďme si připomenout staré krásné zvyky a tradice našich předků.

Májka na klatovském náměstí Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Tradice stavění staročeských májů

Máje - tradice lásky

V předvečer 1. května se ještě dnes vypravují chlapci do lesa, aby tu usekli co nejvyšší stromek a udělali z něj do rána staročeskou májku - tradiční symbol jara. Smrček, jedličku, nebo borovici oklestí a špičku ozdobí věnci, kvítím, pestrými stužkami, pentlemi a fáborky.

Bývalo často prestižní věcí, aby máj na návsi byl vyšší, než měli v sousední obci. Někdy měl v koruně velký věnec z chvojí a místní chlapci pořádali soutěž, kdo se odváží vylézt k němu a přinést z věnce stuhu. Mládenci pak celou noc museli májku hlídat, protože chlapci ze sousední obce se pokoušeli věnec z máje pod rouškou tmy ukrást, což by přineslo hanbu vsi po celý příští rok.

Kromě těchto obecních májů, které se stavějí na návsi, každé děvče také, které mělo svého milého, dostalo "pod okýnko" svou menší májku - vyzdobenou břízku. Stavění májů a celá zábava kolem měla veskrze společenský charakter.

Prvního května nad ránem bylo také v některých krajích zvykem vysypávat chodníčky lásky. Pěšinky z písku, vápna, pilin nebo kukuřičného šustí, spojily pak domy zamilovaných dvojic. Mnohdy tak vyšlo najevo, co mělo některým očím zůstat utajeno a bylo „veselo."

Na rozloučení, mé potěšení, postavím pod okny máj!

Aby věděli falešní lidi, že jsem já chodíval k vám.

Karel Jaromír Erben, z Klatovska.

Historie stavění májů

Nejstarší známý doklad o stavění máje pochází z roku 1422, kdy za postavení máje dostal hoch odměnu, a to ruku děvčete.

Na základě postavení máje a vzájemného slibu bylo manželství uznáno církevním soudem na pražském hradě a dne 23. června 1422 byla slavena svatba.

Kytka a Věneček

V první květnovou neděli obcházeli chlapci s májkou jednotlivá stavení a děvčata jim dávala dárečky. Pak se všichni sešli na návsi nebo v hostinci a májová veselice, které se kdysi říkalo Kytka, mohla začít.

Organizace taneční zábavy se ale mohla ujmout i děvčata. Obešla domy s májíčkem - stromečkem na dřevěném talíři, na který jim sousedé dávali peníze, aby bylo čím zaplatit muzikantům za pronájem sálu i za občerstvení.

Této oslavě se říkalo Věneček podle zeleného věnce, které daly dívky před hospodou přicházejícím chlapcům. Pak je požádaly, aby věnec zavěsili nad dveře.

Máj - lásky čas 

Květen je pod vlivem planety Venuše, ta je pojmenovaná podle bohyně lásky, štěstí, jara a milostné poezie. Nikdo už nikdy nezjistí, zda to byla římská Venuše, řecká Afrodita, slovanská Lada či nějaká jiná bohyně lásky, která vedla ruku Karla Hynka Máchy, když psal proslulé verše:

Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. 

Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.

A protože trocha poezie nikoho nezabije, vžil se v Praze hezký zvyk nosit v prvomájový podvečer k soše tohoto romantického básníka kytičku květů. Při té příležitosti se milenci zastaví pod rozkvetlou třešní nebo břízou, protože, jak praví lidová moudrost, dívka na prvního máje nepolíbená do roka uschne.

(Zdroj: knižní archív České tradice)

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků