Hlavní obsah
Mlýn Krcál Foto: Petr Hejna

Nový Knín: město kontrastů, mlýnů, králů a knížat i Nerudovy lásky

Městečko Nový Knín, jehož historické centrum je městskou památkovou zónou, je ideálním výchozím místem pro putování po mlýnech na Kocábě. Některý je zaniklý, jiný vzorně upravený, další romantická zřícenina a jiný takřka na spadnutí. Podobně je to i s některými domy v obci.

Mlýn Krcál Foto: Petr Hejna
Nový Knín: město kontrastů, mlýnů, králů a knížat i Nerudovy lásky

Historické prameny zmiňují Knín jako dvorec již roku 1189. A nebyl to zápis ledasjaký -  byla zde parafována smlouva mezi Bedřichem, knížetem českým, a moravským markrabětem Konrádem Otou Znojemským. Tzv. Knínský mír deklaroval posílení svazku zemí Koruny české o Moravu.

Později, v letech 1218 - 1219 zde bylo možno zastihnout krále Přemysla Otakara I. ve společnosti jeho synů a dvorskou družinou. Týdenním pobytem poctil pro změnu jiný král, Jan Lucemburský, a to roku 1341. Zhruba deset let předtím se Knín rozdělil na dva sektory - Starý a Nový Knín, a to i souvislosti se „zlatou horečkou“ v našich luzích a hájích, kdy se opět zlato začalo těžit v již Kelty užívaných lokalitách. 

Jména dalších králů figurují již „jen“ coby poskytovatelé městských privilegií, byli to husitský král Jiří z Poděbrad, Zikmund Lucemburský, Vladislav Jagellonský i Ferdinand II.. Město však zažilo i pohromy, jako velkou povodeň roku 1445, devastující požár 1524, švédské drancování 1639 i morové epidemie (nejsilnější 1711 - 1714). 

Básník Jan Neruda sem dojížděl za svojí první a největší láskou, Annou Holinovou, která zde pobývala u své babičky. Vztah trval dobrých deset let, jeho konci přispěla jak básníkova finančně existenční nejistota, tak odlišný vztah k práci s jazykem českým - v odpovědi na své horoucí dopisy nalezl veršotepec Jan například 39 pravopisných chyb v 25 řádcích.

Z novodobé historie stojí za zmínku zájem Tomáše Bati zřídit zde provoz (nerealizovaný díky tvrdošíjnosti držitelů pozemků, z čehož vytěžila Zruč), či postavu faráře Aloise Boreckého, který při četbě pastýřského listu kardinála Berana zahájil tuto režimu podvratnou činnost prohlášením: „Kubata dal hlavu za Blata, Kozina za Čerchovský les, proč by ji staroknínský farář nemohl dát pro víru Kristovu?“

Z historických budov jsou významné především např. kostel sv. Mikuláše, radnice, morový sloup, kašna, mincovna - zde sídlí muzeum těžby a zpracování zlata), boží muka, barokní mlýn Krcál a zchátralý Rousův mlýn. První včelařskou školu v Čechách roku 1776 obdrželo město od Marie Terezie, z doby jeho barokní slávy a krásy se pomalu dnes stává ruina, jak to bývá, když není pořádek ve vlastnických právech. 

Mlýn Krcál, ač kousek od Kocáby, stojí u Voznického potoka, přemnoho jich lemovalo tok Kocáby, z nichž mnohé již svůj původní účel nepřipomínají. Proti proudu mlýny Oulehův, Panský a Sirotkův - kousek nad ním je možno pokochat se studánkami Všech přání a Kouzelnou. Po proudu plnily svoji funkci mlýny Podvršecký, Strnadův, U Pařezů, Spálený, U Sklenářů a Bartoňův. V jakém jsou stavu a kde se nachází, dohledáte na interaktivní mapě. NS Nový Knín a okolí vede až ke Spálenému mlýnu a obchvatem se jižně od obce Krámy vrací zpět již mimo tok Kocáby. Na západním okraji Knína také počíná rozsáhlá NS Kozí Hory a Libčice.

Turistům milujícím romantiku je určen dál proti proudu ležící rozvaliny mlýna Plechhammer, ležící na naučné stezce Karla Čapka, kam je nejsnazší vyrazit ze Strže.

Kraj plný doteků historie i divokosti přírody vcelku nedaleko Prahy je ideálním místem pro hlubší toulky zemí Českou i na krátký výlet.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků