Hlavní obsah
Centrem L´Aquily je náměstí Piazza Duomo s dómem San Massimo z 13. století, v současnosti obklopeným jeřáby z důvodu probíhající obnovy. Foto: Dana Ehlová

Deset let poté. Následky zemětřesení jsou v italské L´Aquile dodnes vidět na každém kroku

Orel, vyskytující se v pohoří Gran Sasso, dal název městu L´Aquila, které leží na jeho úpatí. Městu, považovanému do 6. dubna 2009 za perlu regionu Abruzzo, jehož je metropolí. Nad ránem toho dne, kolem půl čtvrté místního času, se ale s obrovskou silou zatřásla zem a pak už zbyly jen oči pro pláč.

Centrem L´Aquily je náměstí Piazza Duomo s dómem San Massimo z 13. století, v současnosti obklopeným jeřáby z důvodu probíhající obnovy. Foto: Dana Ehlová
Deset let poté. Následky zemětřesení jsou v italské L´Aquile dodnes vidět na každém kroku

Škody v historickém jádru středoitalské L´Aquily a přilehlých zónách s nebývalou koncentrací renesančních a barokních památek se nedají vyčíslit, nemluvě o ztrátě více než tří stovek lidských životů, mezi nimi i dvou českých studentů. Desetitisíce lidí přišly během několika okamžiků o střechu nad hlavou a většina se dodnes nemohla vrátit zpět.

Město leží v seismicky velice aktivní oblasti a během téměř osmisetleté existence ho postihlo již několik vážných zemětřesení. První zaznamenané se událo v roce 1315, další 1349, 1461 a 1703. Ničivá síla toho, zatím posledního, jehož ohnisko leželo pouhých pět kilometrů jihozápadně od centra, byla obrovská.

Chvíle strávené v L´Aquile deset let poté se nesmazatelně vryjí do paměti. Atmosféra v lecčems připomíná 250 kilometrů vzdálené Pompeje. Vedle pochopitelné a těžko popsatelné stísněnosti se ale postupně dostaví také pocit obdivu k těm, co se podílí na obnově a chtějí městu, pokud je to vůbec možné, vrátit původní vzhled a krásu.

Připomeňme, že první zmínka pochází z roku 1230, kdy bylo z vůle římského císaře Fridricha II. Štaufského založeno nové sídlo jako záštita proti papežskému státu. V 15. století se stalo nejdůležitější pevností v Neapolském království a centrem renesance. Další období je spojeno s králem Karlem V. Habsburským a španělskou nadvládou. Proti té se město vzbouřilo, a proto zde Španělé postavili mohutnou pevnost, dnes sídlo Národního muzea Abruzzo. L´Aquila zbohatla díky obchodu se šafránem, kterému se tu dobře daří ještě dnes. Rozkvět však zbrzdila příroda.

L´Aquila se rozkládá na ploše více než 450 km² a je tak šestým nejrozlehlejším sídlem v Itálii. Do katastrofy zde žilo 70 tisíc lidí. Centrem je náměstí Piazza Duomo. Na něm stojí dóm San Massimo z 13. století s krásným sarkofágem a sochou kardinála Agnifilliho uvnitř, v současnosti však obklopený jeřáby z důvodu probíhající obnovy.

To téměř sousední kostel Santa Maria del Suffragio, běžně nazývaný Blahoslavené duše, už je přístupný. Jeho příběh bere dech: Pochází z 18. století a byl postaven na památku obětí katastrofálního zemětřesení z roku 1703.

I v 21. století se stal jedním ze symbolů přírodní tragédie, když utrpěl vážné škody a jeho kopule se téměř zhroutila. Uvnitř - v Kapli paměti - se nyní nachází dvě velké mramorové plakety se jmény 309 obětí posledního zemětřesení, nechybí ani pamětní kniha s jejich fotografiemi…jakákoliv další slova se jeví jako naprosto zbytečná.

Vydáme-li se mimo Piazza Duomo, uvidíme ulice a uličky vedoucí z centra, plné zábran, ohrazení a především staveb „svázaných“ železnými traverzami, čekajících na pomocnou ruku stavbařů či restaurátorů, zejména však na další finance, z nichž bude možné záchranu postupně dokončit.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků