Hlavní obsah
Jedním z českých vánočních zvyků je pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů. Foto: Profimedia.cz

Vánoční zvyky a tradice, které navodí tu pravou sváteční atmosféru

Vánoce byly v minulosti úzce spjaty s řadou tradic a zvyků, které měly lidem kouzelným způsobem ukázat, co je v příštím roce čeká. Některé se zachovaly dodnes: v mnohých rodinách krájejí jablko s nadějí, že v něm najdou hvězdičku, jinde dokonce na Štědrý den drží půst a děti se těší, že uvidí zlaté prasátko. A jak to máte s tradicemi u vás doma?

Jedním z českých vánočních zvyků je pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů. Foto: Profimedia.cz
Vánoční zvyky a tradice, které navodí tu pravou sváteční atmosféru

Snad každá rodina má nějakou svou zvyklost, kterou na Štědrý den či někdy během svátků každoročně opakuje. Co ke Štědrému večeru neodmyslitelně patří asi ve všech domácnostech, je ozdobený stromeček a pod ním dárky.

Slavnostní večeře už může podléhat inovacím - někde místo tradičního kapra preferují k bramborovému salátu kuřecí řízky, jinde si dopřejí jiné oblíbené jídlo nebo vyrazí do restaurace, aby si i hospodyně užila Vánoce v klidu.

Štědrý den plný kouzel

Štědrovečerní čas vnímali lidé v dřívějších dobách jako magický: plnil přání, zjevovala se proroctví a mohli jste ovlivnit blížící se nový rok. Význam mělo podle pověr pro nadcházející rok prý už to, na kdy v týdnu Štědrý den připadal:

  • pondělí – dobrá úroda, hodně medu
  • úterý – bude hodně vína a obilí
  • středa – příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med
  • čtvrtek – velmi úrodný rok, jenom vína prostředně
  • pátek – tuhá zima
  • sobota – málo ovoce, ale vydaří se žito
  • neděle – teplá zima

Původní lidové tradice, kdy se krájela jablka, lilo olovo, házelo pantoflem či pouštěly lodičky z ořechových skořápek, už sice moc časté nejsou, ale své kouzlo určitě mají. Přečtěte si o jejich významu a sami vyzkoušejte, jestli se splní.

Rybí šupiny pod talířem

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dávají šupiny z kapra, které mají přinést po celý další rok dostatek peněz a hojnosti. Ten samý efekt prý nosí také drobné mince pod talířem.

Foto: Profimedia.cz

Krájení jablka

Po večeři se nožem přepůlí jablko, ale pozor: musí se řezat kolmo ke stopce. Pokud má rozříznutý jadřinec tvar hvězdy, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Tvar kříže podle našich předků znamenal nemoc či smrt.

Foto: Profimedia.cz

Lodičky ze skořápek

Do lavoru s vodou se dají rozpůlené skořápky vlašských ořechů s malými zapálenými svíčkami. Ořechové lodičky se nechají plout po vodě. Ten, jehož lodička vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, má před sebou dlouhý a šťastný život.

Když se lodička vydá doprostřed nádoby, vypraví se její výrobce do světa. Pokud se skořápka drží u kraje nádoby, bude se naopak celý rok držet doma.

Foto: Profimedia.cz

Lití olova

Nejlépe v ocelové nádobce se roztaví kousek olova. Do připravené nádoby s vodou se pak tekoucí olovo velmi opatrně celé nalije. Ve vodě vznikne z olova obrazec. Pak už záleží jen na fantazii, co může tvar představovat.

Olovo ani nemusíte pokoutně obstarávat ve formě broků, na trhu jsou pro tuto napínavou vánoční zvyklost k dostání i kompletní sady

Foto: Profimedia.cz

Házení střevíce

Svobodné dívky hodí střevícem přes hlavu. Pokud se bota obrátí špičkou ke dveřím, čeká je svatba a odchod z domova. Pata ke dveřím naopak znamená, že zůstanou doma.

Foto: Profimedia.cz

Novodobé vánoční tradice: Betlémské světlo

Mezi vánočními zvyky zakořenily i některé novodobé: jedním z nich je od roku 1986 šíření Betlémského světla. To se každoročně před Vánoci zapaluje v betlémské jeskyni – podle tradice se právě zde narodil Ježíš Kristus.

Plamínek pak skauti rozvážejí do mnoha evropských i několika amerických zemí, kde se pak šíří např. v rámci bohoslužeb a charitativních akcí mezi občany. Do Česka (tehdejší ČSSR) se Betlémské světlo poprvé dostalo 23. 12. 1989. Nejdříve míří letecky do Vídně, odkud se dále přepravuje většinou po železnici.

Do Česka (tehdejší ČSSR) se Betlémské světlo poprvé dostalo 23. 12. 1989.

Foto: Profimedia.cz

Vánoční hvězda (poinsettia)

Pryšec nádherný, u nějž se vžil název vánoční hvězda neboli poinsettia, nechybí ve většině českých domácností, které krášlí často už na začátku adventu. K mání jsou nejrůznější barevné varianty, například bílá, růžová i vícebarevná, favoritem ale stále zůstává červená.

Spojení této rostliny s Vánocemi není tak dávné, jako je tomu třeba u jmelí – z Jižní Ameriky ji přivezl první velvyslanec Spojených států v Mexiku Joel Poinsett teprve před dvěma sty lety. Od té doby je ale i přes rozdílnost tradic považována ve všech koutech světa za ryze vánoční dekoraci.

Foto: Novinky

Pověry o tom, co nosí na Štědrý den smůlu

Respekt ke svátosti vánočních svátků je znát i z nejrůznějších varování. Čemu je tedy dobré se na Štědrý den vyhnout?

  • Nevěste prádlo – vyčarujete si neštěstí v podobě oběšence mezi blízkými. Nemá se ostatně ani prát, protože to přináší smůlu.
  • Nezametejte – vyhnali byste z domu duchy předků, kteří chodí v tento čas navštívit živé.
  • U štědrovečerní tabule by neměl sedět lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla smrt. Ochrání vás příbor a talíř navíc – pro doplnění do sudého počtu.
  • Nevstávejte od stolu při štědrovečerní večeři, dokud všichni nedojí. Kdo od stolu vstane, podle pověry do roka zemře.
  • Kdo na Štědrý den nedá nikomu dar, skončí do roka v bídě. S tím souvisí i chození na koledy - koledníci dávali lidem možnost udělat dobrý skutek tím, že je obdarují alespoň maličkostí.
  • Na Štědrý den si od nikoho nic nepůjčujte, přitahuje to chudobu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků