Článek
Magyar navštívil hlavu státu v doprovodu ministryně spravedlnosti Márty Görögové. Premiér po jednání obvinil Sulyoka, že v rozhodujících chvílích zradil zemi a maďarský národ. „Informoval jsem prezidenta republiky, že pokud nerezignuje, budu o tom informovat poslaneckou frakci strany Tisza a neprodleně začneme potřebný proces,“ zdůraznil premiér.
Podle Magyara současná maďarská ústava umožňuje víc možností k odvolání prezidenta. „V zájmu ochrany prestiže funkce prezidenta však ústavu změníme tak, aby novelizace nebyla namířena osobně na současného prezidenta osobně,“ řekl Magyar bez dalších podrobností.
„Tento proces bude trvat asi měsíc. Snažíme se co nejrychleji přijmout potřebnou legislativu,“ řekl Magyar s tím, že nová vláda se bude snažit o odstranění „všech loutek bývalého režimu“.
Magyar po jednání s prezidentem zdůraznil, že maďarská republika nepatří Sulyokovi ani expremiérovi Viktoru Orbánovi (Fidesz). „Maďarskou republiku budovaly a bránily celé generace. Musíme obnovit autoritu jedné z nejdůležitějších institucí Maďarské republiky,“ řekl Magyar. Podle premiéra Sulyok ve své funkci poškodil a ohrozil důvěru v demokratické instituce.
Magyarovu tiskovou konferenci před sídlem prezidenta přerušovali protestující, kteří ho obviňovali z vlastizrady.
V Maďarsku volí prezidenta parlament. Jenže zbavit ho funkce ani s ústavní většinou, jakou Magyar disponuje, není tak snadné.
Odvolat prezidenta lze pouze tehdy, pokud hlava státu nedodržuje tzv. Základní zákon, tedy ústavu, úmyslně ji poruší v souvislosti s výkonem funkce, nebo se dopustí úmyslného trestného činu.
V takovém případě může pětina poslanců iniciovat řízení o zbavení funkce, k jehož zahájení je potřeba dvoutřetinová většina. Tu Magyar má, ve 199členném parlamentu disponuje 141 hlasy. Konečné rozhodnutí ovšem nenáleží parlamentu, ale Ústavnímu soudu. A ten je stále obsazen soudci jmenovanými za Orbána.
Tisza by se svou většinou ale mohla jít cestou změny zákona, kterou by Sulyokovi zkrátila mandát, jenž mu nyní formálně náleží až do roku 2029.
Sulyok byl zvolen hlavou státu v roce 2024, když začátkem téhož roku odstoupila prezidentka Katalin Nováková. Ta funkci opustila po kauze s udělením milosti pro zástupce ředitele dětského domova ve městě Bicske, který kryl sexuální zneužívání dětí ředitelem ústavu.
