Článek
Návrh se objevil během diskusí o budoucnosti směrnice EU o dočasné ochraně (Temporary Protection Directive – TPD), která Ukrajincům umožňuje žít a pracovat v Evropě bez nutnosti procházet běžným azylovým řízením jednotlivých států. Systém byl aktivován po zahájení rozsáhlé ruské invaze v roce 2022 a po loňském prodloužení má platit do března 2027.
U prodloužení dočasné ochrany se nově diskutuje o zúžení okruhu oprávněných osob, například prostřednictvím „vyloučení mužů ve věku podléhajícím odvodu“ nebo osob, které neopustily Ukrajinu legálně. Informuje o tom web Euractiv s odvoláním na interní dokument Rady EU.
Euractiv již v březnu informoval, že členské státy zkoumají možnost dalšího prodloužení tohoto režimu, což by znamenalo jeho fungování již šestým rokem. V roce 2024 Ukrajina snížila věk pro mobilizaci z 27 na 25 let a přijala další opatření ke zlepšení náboru a evidence osob podléhajících vojenské službě.
Některé vlády vyjádřily obavy, že „stále větší podíl nově příchozích tvoří muži ve věku podléhajícím odvodu“. Argumentují proto, že by měl být systém upraven „také v zájmu Ukrajiny“ – jak kvůli podpoře její obrany proti Rusku, tak kvůli budoucí obnově země po válce.
Budoucnost tohoto režimu budou projednávat tento týden ministři vnitra a migrace na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (Justice and Home Affairs Council). Jakékoli budoucí prodloužení nebo změna systému musí však být v první řadě formálně navržena Evropskou komisí. Její mluvčí Euractivu sdělil, že diskuse s členskými státy stále probíhají.
K březnu 2026 mělo v Evropské unii status dočasné ochrany 4,33 milionu Ukrajinců. Největší počty z nich byly evidovány v Německu (1,27 milionu), Polsku (961 405) a Česku (379 820). Ukrajinci tvořili více než 98 % všech osob využívajících tento režim ochrany. Z nich bylo 43,3 % žen, 30,1 % dětí a 26,6 % dospělých mužů.
