Brigitte Bardot

Herečka a zpěvačka, sexuální ikona padesátých a šedesátých let, ale také bojovnice za práva zvířat a odpůrkyně příchodu uprchlíků do Francie, to je Brigitte Bardot.

Narodila se 28. září 1934 do bohaté pařížské rodiny. Její dětství a dospívání provázela přísná výchova. Se sestrou Mijanou navštěvovaly církevní školu a svým rodičům musely doma vykat. Matka ani otec také neprojevovali vůči dívkám skoro žádnou citovou náklonnost. Její dětství z toho důvodu příliš veselé nebylo, žila ale v dostatku a už od útlého věku ji matka vodila do baletu. V šestnácti letech se stala tváří titulní strany francouzského časopisu Elle.

Hrát ve filmech začala v roce 1952. V osmnácti se pak provdala za režiséra Rogera Vadima, který ji také obsadil ve filmu A Bůh stvořil ženu. Role Juliette ve spojitosti s její bezprostředností a odvaze být sama sebou herečku proslavila i za hranicemi a udělala z ní symbol ženské vášně a sexuálních tužeb. Společnost ale nebyla na snímek ani Bardot připravena. V Americe dokonce vyvolal odvážný film pobouření a někteří majitelé kin se kvůli jeho promítání ocitli ve vězení.

V šedesátých a sedmdesátých přidala k herectví ještě zpěv a nahrála několik písní, třeba ve spolupráci se zpěvákem Sergem Gainsbourgem. Do konce své herecké kariéry, kterou se rozhodla završit ve svých třiceti devíti letech, se objevila ve více než padesáti filmech.

Režisér Roger Vadim však nebyl jediným mužem, kterého Bardot za svůj život měla. Vdala ještě třikrát a mimo to si užila také mnoho dalších kratších i delších románků. Syna Nicolase-Jacquese nakonec vychovával otec, herec Jacques Charrier, s nímž měla Bardot poměr. Se svým dítětem se až do jeho dospělosti příliš nestýkala.

Poté, co přestala hrát, se začala věnovat boji za práva zvířat, a dělá to dodnes. Bardot je rovněž známá svým odmítavým postojem k uprchlíkům. Za některé její kontroverzní výroky jí francouzský soud nařídil zaplatit pokutu. Proslula i tím, že za celý svůj život nikdy nevyužila služeb plastické chirurgie.