Airbus A380

Airbus A380 je největší osobní dopravní letadlo na světě a jediné, které má po celé délce trupu dvě paluby. Proto je schopné přepravit až 800 cestujících. O stroj, který měl změnit podobu letectví, však klesl zájem kvůli proměnám letecké dopravy a vysokým nákladům na palivo, takže výrobce v létě 2019 oznámil, že uzavřel linku na jeho výrobu do roku 2021.

Gigantický letoun vyvíjel Airbus od konce osmdesátých let s cílem konkurovat úspěšnému Boeingu 747 a nabídnout ještě větší přepravní kapacitu. První návrh byl představen v roce 1994 a vývoj nového typu přišel firmu na 10 miliard eur. Boeing totiž odstoupil od nápadu vyvíjet letadlo s takovou kapacitou, neboť si spočítal, že by se náklady nezaplatily.

Vývoj Airbusu A380 se však vlekl, protože bylo potřeba dosáhnout požadované kapacity, ale přitom nepřekročit rozpětí křídel 80 metrů, na které jsou navrhovaná letiště, takže činí 79,75 metru. Ani délka nesměla ze stejných důvodů překročit 80 metrů.

První prototyp vzlétl až 27. dubna roku 2005, v prosinci sice dosáhl maximální propočtené rychlosti, ale pak se v testech ukázaly problémy s pevností křídla. Po jejich zesílení získal v roce 2006 certifikaci, když se podařilo vyvrátit i poslední obavu - že se v případě havárie nepodaří dostat ven do 90 sekund všech 853 cestujících.

Dodávky zákazníkům také vázly kvůli složité elektroinstalaci, kdy bylo potřeba natáhnout 98 000 kabelů. První superjumbo, jak se stroji říkalo, bylo dodáno 15. října 2007 společnosti Singapore Airlines. Nasazeno na linku ze Singapuru do Sydney bylo o deset dní později. Aerolinky byly spokojené - ve srovnání s Boeingem 747 klesla potřeba paliva na osobu a kilometr o pětinu.

Další dodávky však vázly, výroba nabíhala pomaleji, navíc již potřetí v historii typu na A380 dopadla ekonomická krize. Poprvé to bylo ještě v době vývoje, kdy v roce 1997 čelily krizi asijské země, které měly být jedněmi z hlavních odběratelů.

V roce 2007 propukla v USA hypoteční krize, která vedla k největší ekonomické krizi od třicátých let dvacátého století. Objednávky začaly klesat a objevovaly se první indicie, že se nemusí podařit dosáhnout zisku. Původně se počítalo s tím, že se náklady umoří po dodání 270 letadel, pak se ale ukázalo, že jich bude potřeba prodat 420.

Hlavními zákazníky byly aerolinky, které se soustřeďují na přepravu velkého počtu cestujících na dálkových trasách, což byl případ australského Quantasu, Singapore Airlines a hlavně Emirates, které se staly největším uživatelem typu, když si objednaly 123 letadel, ostatní aerolinky si objednaly většinou jen několik kusů, málokdy více než 10.

Poslední ranou pro další výrobu bylo rozhodnutí Emirates z počátku roku 2019 snížit původní objednávku ze 162 kusů na 39. V tu chvíli bylo jasné, že lepší časy už nenastanou a bude nutné výrobu ukončit.

Superjumba pro 530 cestujících jsou drahá, stojí více než 440 milionů dolarů (přes 10 miliard Kč), zatímco menší Boeing 787 Dreamliner se zhruba poloviční kapacitou cestujících vyjde na polovinu. V době krize navíc aerolinky raději objednávaly menší stroje, u nich bylo jasné, že snáze zaplní kapacity. Airbus A380 byl sice výhodný, ale pouze v případě, že byl obsazený. Ve chvíli, kdy začala sedadla zet prázdnotou, jeho výhodnost klesala.

Změnily se i požadavky cestujících. Ukázalo se, že dávají přednost přímým letům do cílových destinací před lety s přestupy, a tak A380 létající mezi velkými letišti nebývaly vždy plně obsazené. Jak vysvětlil ředitel Lufthansy Carsten Spohr, který jinak považuje superjumbo za fascinující stroj: „Ukázalo se, že A380 je ziskový jen na spojích, o které je mimořádný zájem.“

Analýzy také ukázaly, že provoz nových dvoumotorových strojů je levnější. Boeingy 737 u Norwegian Air Shuttle přepraví skoro 40 cestujících na litr a kilometr (pro přepravu jednoho cestujícího na sto kilometrů se spálí 2,7 litru leteckého petroleje) a u dreamlinerů All Nippon Airlines a Hainan Airlines je to 36 pasažérů. Proti tomu společnost Qantas, využívající žíznivější čtyřmotorové stroje A380 a Boeing 747, přepraví jen 22 cestujících na litr a kilometr, přičemž celkový průměr je 31, uvedl server Flight Global.

Podle Akbara al-Bákira, ředitele společnosti Qatar Airways, která provozuje deset A380, je na vině špatná koncepce. Letoun je podle něj příliš těžký a nemá adekvátní nosnou plochu, ačkoliv rozpětí křídel činí úctyhodných 79,75 metru. Větší být nemohlo vzhledem k dispozicím letišť.

Jak uvedl Dan Rutheford z mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT): „Novější dvoumotorová širokotrupá letadla nabízejí nosnost a dolet, jaké jsou potřeba pro transpacifické lety, při mnohem nižší spotřebě.“ A právě na dlouhých letech přes Tichý oceán a letech z velkých evropských a blízkovýchodních letišť do Asie a Austrálie jsou Airbusy A380 využívány nejvíce.

Strojů tak bude vyrobeno jen 290 kusů. Dodáno jich bylo jen 239. A šance na další objednávky není, protože některé aerolinky už superjumba prodávají, i když jsou relativně nová.

Airbus A380 zdobí nevídané parametry. Na délku měří 73 metrů a rozpětí křídel, jejichž celková plocha je 845 metrů čtverečních, dosahuje bezmála 80 metrů. Ční do výšky 24 metrů. V trupu se skrývají dvě paluby, které pojmou až 853 pasažéry, obvykle se však přepravuje jen 544 lidí.

Maximální vzletová hmotnost stroje je 560 tun. Váha prázdného letadla je přibližně o polovinu nižší. K dosažení co nejnižší hmotnosti musely být při výrobě třistaosmdesátky použity nové a především lehké materiály. Vrchní část trupu je z hliníku vyztuženého skelnými vlákny, zatímco ocasní plochy jsou pokryté plastem vyztuženým uhlíkovými vlákny.

Airbus dolétne až do vzdálenosti 15 tisíc kilometrů, přičemž je schopný dosáhnout rychlosti kolem 950 kilometrů v hodině. K tomu mu slouží čtyři turbodmychadlové motory, buď typu Rolls-Royce Trent 977, nebo Alliance GP7270.