Jobbik
Krajní pravice posílila v Maďarsku především po násilných pouličních protestech proti levicové vládě premiéra Ference Gyurcsányho v roce 2006. Policie nasadila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily. Jobbik byl svou protivládní a protiromskou rétorikou stále populárnější.
Předseda Jobbiku Gábor Vona, druhý v pořadí po Dávidu Kovácsovi, jenž stranu vedl od jejího vzniku do roku 2006, založil polovojenskou organizaci Maďarská garda. Ta organizovala protiromské pochody a získávala podporu obyvatel především na chudším severovýchodě země.
Příslušníci Maďarské gardy, kterou zakázal soud.
Foto: Profimedia.cz
Po vleklém soudním sporu byla Maďarská garda v roce 2009 zakázána a rozpuštěna. Navzdory tomu se její členové nadále objevují na veřejnosti v uniformách gardy. Vona způsobil skandál, když v roce 2010 složil poslanecký slib ve vestě, která je součástí gardistické uniformy.
Gábor Vona složil poslanecký slib ve vestě, která je součástí uniformy zakázané Maďarské gardy.
Foto: Profimedia.cz
I přes extremistické projevy získala strana Jobbik v roce 2014 ve volbách 20,46 procent hlasů a obdržela 23 mandátů. Důvodem poklesu mandátu v porovnání s rokem 2010 bylo zredukování počtu poslanců v parlamentu z 386 na 199.
Postupem let se konzervativní a nacionalistická strana, která hlasitě volala po vystoupení z Evropské unie či požadovala přehodnocení trianonské mírové smlouvy, na jejímž základě přišlo Maďarsko o rozsáhlá území, zmírnila svou rétoriku a transformovala se v umírněnou lidovou stranu.
Hlavní obrat se projevil ve vztahu k Evropské unii. Místo vystoupení volá Jobbik po rázné reformě a rychlém přijetí eura. Umírněným postojem však strana přišla o své silné radikální jádro. Jobbik se sice s 25 mandáty stal po volbách 2018 nejsilnější opoziční stranou v parlamentu, v porovnání s drtivým vítězstvím Orbánova FIDESZu, které získalo 48 procent hlasů a udrželo si ústavní většinu, se však jednalo o porážku.
Strana doplatila na svou liberální proměnu, která část voličů zmátla. Ti pak raději hodili hlas lépe čitelnému Orbánovi. V reakci na volební neúspěch oznámil zakladatel strany Gábor Vona odchod z čela strany i z politiky. Jobbik si do svého čela zvolila umírněného politika Tamáse Sneidera, čímž se ve straně odstartovalo další pnutí.
Nový předseda strany Jobbik Tamás Sneider
Foto: MTI
Sneider obvinil svého protikandidáta do vedení Jobbiku Lászla Toroczkaie z pokusu rozbít stranu. Toroczkai byl vzápětí ze strany také vyloučen. S ním však dobrovolně odešly desítky dalších straníků včetně některých populárních tváří strany a tří poslanců v parlamentu. Ti v listopadu 2018 založili vlastní hnutí Naše vlast.
Jobbik je od roku 2009 zastoupen v Evropském parlamentu, kde získal tři křesla. Stejný počet mandátů strana obhájila i v roce 2014.
S podobně smýšlejícími evropskými stranami Jobbik také tvoří Alianci evropských národních hnutí.