Hlavní obsah
Pavel Konáš pracuje jako degustátor piva. Rád ochutnává všechny vzorky. Foto: archiv Pavel Konáš

Pivní degustátor má práci, kterou mu ostatní závidí

Pavel Konáš má pro řadu lidí povolání snů, je totiž degustátorem Plzeňského Prazdroje. Patří zároveň k nejlepším ve svém oboru v Evropě, v rámci své profese vyřizuje i reklamace, stížnosti nebo sleduje dodržování ISO norem.

Pavel Konáš pracuje jako degustátor piva. Rád ochutnává všechny vzorky. Foto: archiv Pavel Konáš
Pivní degustátor má práci, kterou mu ostatní závidí

„Já si myslím, že ne,” reaguje Konáš s úsměvem na otázku, jestli mu je profesně co závidět.

„Ačkoliv si hlavně muži myslí, že když je někdo degustátorem, zejména ve firmách vyrábějících alkohol, má práci snů, není to tak,“ vyprávěl degustátor Prazdroje.

Degustace je prý jen taková třešnička na dortu. Pivo má ale v ústech denně. „Nepiju, ochutnávám,“ hlásí. Každý den absolvuje ranní degustaci, kdy se hodnotí stočené šarže z předchozího dne. Někdy ochutná až 30 vzorků za den. „Stačí jeden dva doušky,“ upozorňuje.

Degustátor by neměl pít kávu, kouřit ani jíst pálivé, neboť to ovlivňuje chuťové vnímání. „Nekouřím, kafe nepiju, ale mám rád ostré a kořeněné,“ přiznává Konáš, který na pozici působí od roku 2002. „Vystudoval jsem pivovarnickou školu a v pivovaru začínal od píky,“ vypráví, co předcházelo, než se vypracoval mezi špičku.

„Od dětství mě bavila chemie, myslel jsem, že skončím v laboratoři, a skončil jsem u piva,“ směje se Konáš, který se zlatavým mokem rád tráví i volný čas.

„Rád ochutnávám všechny druhy, ale nemám moc rád belgické lambiky a podobné typy kyselých piv,“ svěřil se s tím, že svědomitý trénink je i v tomto oboru nezbytný.

Degustuje se všemi smysly, i když základem zůstává čich, chuť a vjem bolesti, kdy se přes trojklanný nerv posuzuje např. plnost nebo říz. „Když dostanete skleničku ležáku a pěna okamžitě padá, je něco špatně,“ líčí, jak by nemělo servírované pivo vypadat.

Vzorek vyplivnout nemůžou

Pěna má mít minimálně tři centimetry a smetanovou strukturu bez velkých bublin. Správný čichový vjem získá konzument tak, že přikryje sklenici, promíchá obsah a nadechne se.

„Co cítíte jako první, je tady u kozla jemná chmelová kořeněná vůně, následuje sladová s mírně karamelovými tóny,“ popisoval během představení dvou novinek od Velkopopovického Kozla v jedné z pražských restaurací.

Pak konečně následuje napití. „Do úst vezmete tak 25 mililitrů, proválíte na jazyku a polknete,“ navádí.

Pivní degustátoři to podle něj mají oproti vinařům horší, vzorek nemůžou vyplivnout, aby správně ohodnotili intenzitu a charakter hořkosti. „Degustátorem může být mentálně a fyzicky uzpůsobený člověk, který je trénován a trénink zvládá,“ uzavírá Konáš.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků