Hlavní obsah
Masarykova lípa u Jeleního příkopu na Pražském hradě Foto: Foto archiv Aleše Rudla

Čech odhaluje příběhy velikánů, okolo kterých většina jen projde

Víte, pod kterým stromem sedával s oblibou Tomáš G. Masaryk, kde během návštěvy Prahy rozjímal světoznámý německý skladatel Ludwig van Beethoven? I stromy mají své příběhy, většinou však zůstávají skryté. V jejich letokruzích je přitom zapsán kus historie. Dendrolog Aleš Rudl (33) se rozhodl, že lidem tyto příběhy odkryje.

Masarykova lípa u Jeleního příkopu na Pražském hradě Foto: Foto archiv Aleše Rudla
Čech odhaluje příběhy velikánů, okolo kterých většina jen projde

Na hraně Jeleního příkopu na dohled od Pražského hradu stojí dvousetletá lípa. Obvod jejího kmene dosahuje téměř tří a půl metru. „Pod ní často odpočíval první československý prezident T. G. Masaryk. Právě zde také diskutoval s ostatními politiky o budoucnosti republiky,“ říká dendrolog Aleš Rudl, který je jediným, kdo se u nás o příběhy pražských stromů systematicky zajímá. Ty nejzajímavější dokonce zaznamenal do několika publikací, jako jsou například Významné stromy, živá historie našich obcí a měst či Pozoruhodné stromy Prahy. Za nejdůležitějšími stromy pořádá v Praze komentované vycházky.

Aleš Rudl odhaluje skryté příběhy stromů.

Foto: Foto archiv Aleše Rudla

Se Švehlou v Hostivaři

Masarykova lípa na Hradčanech není ale podle Aleše jediným stromem, v jehož stínu prezident rozjímal. Podobně tomu bylo i ve stínu dubu v bývalém sadu prvorepublikového předsedy vlády Antonína Švehly nedaleko Hostivařského náměstí v Praze 10.

Švehlův dub, který stojí nedaleko Hostivařského náměstí v Praze 10.

Foto: Foto archiv Aleše Rudla

„Masaryk jezdil za Švehlou zhruba každých 14 dní a sedávali společně právě pod tímto dubem,“ upřesňuje odborník přes dřeviny. Stromy jsou podle něj vlastně němými svědky řady dějinných událostí. „Přitom kolem nich lidé často chodí bez povšimnutí,“ podotýká.

O historii stromů se Aleš začal zajímat před deseti lety v rámci bakalářské práce na České zemědělské univerzitě v Praze, v pátrání pokračoval i během závěrečné diplomové práce. V roce 2010 založil internetovou stránku prazskestromy.cz, kde dal dohromady databázi všech památných stromů v Praze a postupně ji doplnil také seznamem významných stromů. V ČR je podle slov Rudla nyní celkem 26 tisíc památných stromů, z toho 200 roste přímo v hlavním městě. Těch významných je v metropoli aktuálně 314.

Významné vs. památné

„Významné stromy jsou dřeviny, které byly vysazeny při příležitosti nějakého výročí nebo na počest významné osobnosti. Památné stromy jsou oproti tomu vyhlašovány příslušnými orgány ochrany přírody, v případě Prahy to je magistrát. Na základě zákona jsou pro svůj nadprůměrný věk, mohutnost nebo historický význam opatřeny malým státním znakem a mají zvýšenou ochranu,“ objasňuje rozdíl v pojmech dendrolog.

Mezi památnými stromy Prahy dominuje dub, následují lípa, jasan a platan. „Významné stromy tvoří především lípy, jelikož jde o náš národní strom, jsou často vysazovány při zvláštních příležitostech,“ dodává Aleš, který se profesně věnuje péči o památkově chráněnou zeleň v zámeckých zahradách a parcích. Ve volném čase průběžně doplňuje údaje do své internetové databáze stromů. Od lidí dostává pravidelně tipy na zajímavé stromy.

Hodiny v archivech

Dohledat jejich historii je mnohdy detektivní práce. „Řada stromů byla vysazena při důležitých událostech, ale záznamy o tom většinou chybějí. Pátrání po faktech je pak samozřejmě mnohem složitější,“ říká Rudl. Obnáší to podle jeho slov hodiny strávené v archivech i terénu.

„Musím se vyptávat kronikářů. U mladších stromů se snažím dopátrat informaci od starousedlíků z okolí, kteří by si mohli pamatovat, kdo strom vysadil,“ vysvětluje. S pomocí místních lidí se mu podařilo odhalit například původ památné jednořadé aleje lip staré asi 95 let v pražském Suchdole. Ukázalo se, že byla vysazena zásluhou členů místního zahrádkářského svazu.

„V případě starších stromů jsem se musel prokousat třeba i zápisem psaným švabachem ve státním oblastním archivu,“ přibližuje Rudl nástrahy odkrývání minulosti.

Původ některých stromů totiž sahá až o několik století zpátky. Tak je tomu například u dubu v zámecké oboře v Kolodějích. Říká se mu Karel a je považován za nejstarší strom v Praze. „Měří sedmadvacet metrů. Podle pověsti ho měl roku 1359 zasadit samotný císař Karel IV. Měl by mít tedy 659 let. Ve skutečnosti podle stáří kmene mu je asi 550 roků,“ líčí dendrolog dějiny stromu, který se těšil pozornosti od nepaměti. „Bylo pod ním vystaveno pódium, na němž někdejší prezidenti při pobytu v Kolodějích často přijímali zahraniční státníky,“ upřesňuje.

Karel - nejstarší strom v Praze roste v zámecké oboře v Kolodějích.

Foto: Foto archiv Aleše Rudla

Pozoruhodné stáří bylo přisuzováno rovněž dubu na okraji Kunratického lesa v Praze 4. Ten je označován jako hraniční, což znamená, že odděloval jednotlivá panství a katastry.

„Tradovalo se, že byl vysazen již za vlády Václava IV. Obvod kmene má sice přes čtyři metry, ale pravděpodobnější je, že byl vysazen v období vlády Marie Terezie. Tehdy byl vysazen nebo určen jako hraniční strom při přeměřování katastrů, díky čemuž už tehdy podléhal přísné ochraně,“ vysvětluje Aleš, který příběhy stromů vypátral až při hledání v archivech.

Hraniční dub na okraji Kunratického lesa

Foto: Foto archiv Aleše Rudla

Platan nedaleko Kampy

Nebylo tomu jinak ani v případě historie největšího a nejstaršího platanu v Praze. Ten je možné najít v samotném historickém centru Prahy, nedaleko ostrova Kampa. Strom dominuje Velkopřevorskému náměstí. „Jeho kmen má obvod přes sedm metrů. A udává se, že pod ním sedával hudební skladatel Ludwig van Beethoven, když v roce 1796 pobýval několik týdnů v hlavním městě,“ říká dendrolog.

Původně se přitom tradovalo, že památný platan byl zasazen už ve 12. století při příchodu řádu maltézských rytířů do Prahy. Nakonec se však ukázalo, že to bylo o mnoho století později. „Strom je totiž křížencem dvou druhů platanu, v botanické zahradě v Londýně ho poprvé vypěstovali až kolem roku 1700. U nás tedy mohl být zasazen až mnohem později,“ poznamenává Aleš. Stáří Beethovenova platanu je odhadováno na 290 let.

Beethovenův platan na Velkopřevorském náměstí

Foto: Foto archiv Aleše Rudla

Kromě památných stromů jsou v Praze stovky již zmiňovaných významných stromů. „U nás je opravdu velká tradice vysazování stromů v rámci nejrůznějších výročí,“ tvrdí Rudl. V hlavním městě tak rostou lípy Evropské unie, milénia, republiky, svobody nebo lípy Václava Havla či jeho ženy Olgy. Loni pak byly zasazeny desítky lip v rámci 100. výročí vzniku Československé republiky. Nebylo to poprvé, kdy se toto výročí stalo impulzem pro výsadbu takového množství lip.

Tajně vytrhané lípy

„Už v roce 1968 iniciovali členové Sboru ochrany přírody v rámci 50. výročí vzniku republiky vysázení zhruba tisícovky lip po celém tehdejším Československu. Vzhledem k tehdejší politické atmosféře však byla řada takto zasazených stromů tajně vykopána nebo z nich byly odstraněny pamětní desky připomínající důvod jejich výsadby,“ vykládá neslavný osud stovek lip dendrolog.

První lípa, která byla takto slavnostně vysazena, ale přežila. Lidé její vzrostlou korunu mohou nyní obdivovat na svahu pražského Petřína. „Zajímavé stromy dávají šanci nahlédnout na dějiny trochu z jiného úhlu, skrze příběhy zapsané v letokruzích a schované stovky let pod jejich kůrou,“ myslí si Aleš Rudl, díky kterému mají lidé možnost poznat pozoruhodnou historii stromů.

Lípa na Petříně byla vysazena k 50. výročí vzniku republiky v roce 1968.

Foto: Foto archiv Aleše Rudla

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků