Hlavní obsah
Julian Barnes Foto: AP/Kathy Willens, ČTK

Knižní výběr Salonu: Barnes, Scull, Frameová, Eliade, Juščák a Grosman

V dnešním výběru Salonu najdete nový román britského prozaika Juliana Barnese, studii šílenství z pera Andrewa Sculla, prózy spisovatelky Janet Frameové, která se stala literární hvězdou, přestože klade slova „tak nějak jinak“, román o hledání posvátného od religionisty, spisovatele i diplomata Mircey Eliadeho, mozaiku osudů žen ze střední Evropy v sovětských lágrech od Petera Juščáka a epistolární román pozapomenutého českého prozaika Ladislava Grosmana.

Julian Barnes Foto: AP/Kathy Willens, ČTK
Knižní výběr Salonu: Barnes, Scull, Frameová, Eliade, Juščák a Grosman

Julian Barnes
Jediný příběh

Přeložil Petr Fantys.
Odeon

obálka Julian Barnes: Jediný příběh

Foto: archív, Právo

Raději byste milovali víc, a tím víc trpěli, nebo milovali míň, a o to míň trpěli? ptá se hlavní hrdina nejnovějšího románu oceňovaného britského spisovatele Juliana Barnese – a jednoznačnou odpovědí si sám není tak docela jistý. Příběh vztahu mezi mladým mužem a starší ženou začíná jako snímek Absolvent (tedy coby románek, který ale brzy zásadně ovlivní všechny zúčastněné) a končí jako Anna Karenina (totiž zjištěním, že ani velká láska nedokáže dát odpověď úplně na všechno). Rozvzpomínáním se, což je Barnesovo letité téma, se pak hrdina snaží udělat to, co považuje za nejdůležitější: uchovat si v mysli jasný obraz milované osoby. Tento obraz pak nepodléhá času ani tomu, jak vztah nakonec dopadl. Jde o povinnost vůči společnému času, úsilí a nakonec i vůči lásce samé.
(Vybrala Klára Vlasáková.)

Andrew Scull
Šílenství a civilizace

Přeložil Jaroslav Veis.
Academia

obálka Andrew Scull: Šílenství a civilizace

Foto: archív, Právo

Šílenství má vskutku svůj vlastní smysl, nepolapitelný a stále unikající, stejně jako jsou naše pokusy zmocnit se ho. Zůstává základní záhadou, výčitkou rozumu, částí i dílem samotné civilizace, a nelze tomu uniknout. Takto končí svou knihu Andrew Scull, americký sociolog, teoretik vědy a historik medicíny. Srovnávat tento text s Foucaultovými Dějinami šílenství dost dobře nejde, je to odlišný přístup k problematice (ostatně pokud se Scull o Foucaultovi zmiňuje, nikdy s ním nesouzní). Důležitou součástí knihy je dokladovaný odraz „šílenství“ ve výtvarném umění. Čeká-li českou společnost v nejbližším období revoluční proměna výkonu psychiatrické péče, jejíž podstatnou součástí by měla být změna podoby a kapacit psychiatrických zařízení, pak vyšla tahle práce ve správném čase.
(Vybral Jakub Šofar.)

Janet Frameová
Sněhuláku, Sněhuláku / Laguna

Přeložil Denis Molčanov.
Dauphin

obálka Janet Frameová: Sněhuláku, Sněhuláku / Laguna

Foto: archív, Právo

Měl bys být hrdý, Sněhuláku, žes do té míry změnil tvář země, přivedls ji k jednoduchosti tak otřesné, že lidé jsou oslepeni, když na ni chvíli hledí. Filosofická bajka Sněhuláku, Sněhuláku z rodu Malého prince vyšla poprvé v roce 1963, to už ale byla novozélandská spisovatelka Janet Frameová (1924–2004) známá a slavná. Naopak v době, kdy vydala svou prvotinu Laguna, povídky o své rodině a mládí, přebývala v psychiatrické léčebně s diagnózou schizofrenie a čekala na lobotomii. Psaní ji od toho zachránilo. Je to jako z pohádky, autorka třinácti románů a držitelka mnoha cen se stala literární hvězdou, přestože klade slova „tak nějak jinak“, než jsme zvyklí. Fortelný doslov k soubornému českému vydání obou zmíněných děl napsal její český překladatel.
(Vybral Jakub Šofar.)

Mircea Eliade
Svatojánská noc

Přeložil Jiří Našinec.
Academia

obálka Mircea Eliade: Svatojánská noc

Foto: archív, Právo

Jsou literární díla, která je nutné číst s průvodcem či nějakou prolegomenou. Bez minimálního poučení bychom knihu mohli „přejít“, protože ji budeme číst obyčejným způsobem, bez nastražených uší. Američan rumunského původu Mircea Eliade (1907–1986), svého času nejvýznamnější světový religionista, současně však i filosof náboženství, ale také spisovatel, esejista a kritik, a navíc diplomat, ve svém nejdůležitějším literárním díle, jež vydal v polovině padesátých let, shrnuje, či snad lépe syntetizuje své badatelské téma, tedy posvátno jako předpoklad lidského řádu, a současně se v něm vyslovuje k dějinám a osudu Rumunska. Život hlavní postavy, Ştefana Vizira, má některé shodné životní rysy a etapy s autorem, nicméně podstatnější je shoda právě v onom hledání posvátného v profánním světě.
(Vybral Jakub Šofar.)

Peter Juščák
A nezapomeň na labutě!

Přeložila Eva Josífková.
Prostor

obálka Peter Juščák: A nezapomeň na labutě!

Foto: archív, Právo

Noc v táborovém baráku se tak trochu podobá džungli: je plná zvuků nevědomí, ozvěn rozechvěných duší a tichého napětí. Ženy možná už spí, ale soužení nespí. Jako by „táborová literatura“ díky plynutí času a našemu bezstarostnému životu (vzhledem k minulosti) teprve teď dokázala vyvolávat obrovské emoce. Absurdní příběh Slovenky Ireny Kalaschové, kterou, přestože byla v šestém měsíci těhotenství, obvinili Sověti po osvobození ze špionáže a poslali na patnáct let do pracovního tábora na Kolymě. Pestrá mozaika osudů žen ze střední Evropy v mimořádně náročných podmínkách a síť různých vztahů mezi „kontrami“, zlodějkami, dozorkyněmi a svobodnými obyvateli v hlavní časové ose – ve dnech Stalinovy smrti, s vysvětlujícími prostřihy do předcházejících událostí. Nechcete ten text už dál číst, ale musíte.
(Vybral Jakub Šofar.)

Spisy Ladislava Grosmana 4
Dopisy Mileně

Akropolis

obálka Spisy Ladislava Grosmana 4. Dopisy Mileně

Foto: archív, Právo

Pokud nějaký prozaik napíše text, na jehož základě vznikne scénář k oscarovému filmu, většinou ho to katapultuje do první spisovatelské ligy. Snímek na základě novely Ladislava Grosmana Obchod na korze dostal v roce 1966 Oscara, ale po sovětské okupaci autor emigroval do Izraele – a kvůli tomu se vytratil z českého povědomí. Teď se po dlouhé době (zemřel v roce 1981) alespoň jeho dílo vrací zpět v pětisvazkové edici spisů. Čtvrtý svazek je věnovaný Grosmanově reakci na jomkipurskou válku. Rodina udržovala písemný kontakt s přáteli ve Švýcarsku a kromě skutečných, odeslaných dopisů napsal Grosman dalších šestnáct literárních, tedy jakýsi jednostranný epistolární román, v němž popisuje vše, co v době válečného konfliktu prožíval a na co myslel.
(Vybral Jakub Šofar.)

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků