Hlavní obsah
Tatiana–Mosio Bongonga nad Vltavou. Foto: Festival francouzských filmů

Provazochodkyně na Festivalu francouzských filmů

Pondělní program na online Festivalu francouzských filmů by si neměl nechat ujít nikdo, kdo se touží vznášet nad zemí, ale nemá k tomu dost odvahy. Jednou z těch, kdo ji mají, je Tatiana–Mosio Bongonga, jejíž neuvěřitelný výkon můžeme sledovat ve filmu Václava Flegla a Jakuba Vovse Provazochodkyně nad Prahou od 20.30 hodin na portálu DAFilms.cz.

Tatiana–Mosio Bongonga nad Vltavou. Foto: Festival francouzských filmů
Provazochodkyně na Festivalu francouzských filmů

Zahájení festivalu Letní Letná v roce 2019. Mezi nebem a zemí, vysoko nad pražskými mosty kráčela francouzská provazochodkyně. Z jednoho vltavského břehu na druhý se dostala po 350 metrů dlouhém laně. V její chůzi se odráželo naprosté soustředění, odvaha, ale také víra i pohledy těch, kteří stojí na zemi s hlavou zakloněnou v němém úžasu.

„Byl to nejdelší přechod v mé kariéře, po tak dlouhém laně jsem do té doby nepřecházela. Zároveň šlo o splněný sen. Když jsem totiž před šesti lety poprvé navštívila Letní Letnou s jinou skupinou, říkala jsem si, že by bylo skvělé se vrátit a přejít přes řeku. V Praze se navíc narodil můj mentor, slavný provazochodec Rudy Omankowski. Přechod přes Vltavu pro mě tedy byla doslova srdeční záležitost,“ řekla Tatiana–Mosio Bongonga.

Tatiana–Mosio Bongonga

Foto: Jan Handrejch, Právo

Kamery ji ve filmu sledují při přípravách i balancování nad vzdušnou propastí. Před diváky se zároveň odvíjí cesta méně nápadná, ta osobní. Umělkyně po ní kráčí, stejně jako po laně, někdy s jistotou, někdy s obavami. Několik desítek metrů nad zemí se stává středem pozornosti a zdá se osamocena, ale ve skutečnosti ji viditelná i neviditelná lana spojují s těmi, kteří ji „jistí“ jak při práci, tak v životě. I o nich dokument je.

Rudy Omankowski se na vystoupení přijel podívat, což Bongongu překvapilo i dojalo. „Vzpomínám si, jak jsem mu pět dní před vystoupením volala, že jsem v Praze a co se chystá. Vůbec mě tehdy nenapadlo, že by opravdu mohl přijet. Organizátoři festivalu však Rudyho do Prahy pozvali. Setkání s ním byl nesmírně krásný zážitek. Na konci přechodu to byl on, kdo ode mě přebíral balanční tyč. Ten okamžik pro mě měl až symbolický význam,“ řekla provazochodkyně.

Samo natáčení bylo náročné, i když režisér Václav Flegl vzpomíná, že velkou výhodou bylo, že dokumentovali už celý průběh příprav. Věděli tak do detailu, jak bude celá akce probíhat.

Tatiana–Mosio Bongonga

Foto: Jan Handrejch, Právo

„Ve finále jsme měli k dispozici pět našich kamer, tři záznamy zvuku, a navíc záznamy z live streamingu Českého rozhlasu. Všechny byly synchronizovány tak, abychom mohli vytvořit jednu časovou osu a pomoci skvělému střihači a spolurežisérovi Jakubu Vovsovi v jeho práci ve střižně,“ sdělil Flegl.

Voves o nejsilnějším zážitku z filmu říká: „Byl to moment, když Tatiana popisovala okamžik, při kterém si uvědomila, že právě na laně je její místo. Místo, kde může být v životě šťastná. Říkala to s neskrývaným pohnutím v hlase i v očích, i já sám byl dojatý. V tu chvíli jsem si uvědomil, že z množství natočeného materiálu může být film. Nejen prostý záznam artistického výkonu, ale film s obecnějším a hlubším sdělením. A že také já mohu znovu nalézt své místo tím, že takový film vytvořím.“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků