Hlavní obsah
Psaní scénářů je podle režisérky Terezy Kopáčové těžké řemeslo, které ctí. Foto: archiv Terezy Kopáčové

Režisérka a kreativní producentka Tereza Kopáčová: Podléháme módním diktátům

Stála za cyklem televizních filmů ze současnosti Soukromé pasti na Nově i Nevinné lži v České televizi. Kreativní producentka a režisérka Tereza Kopáčová na ně právě navázala třetím cyklem Jak si nepodělat život, který přináší čtyři samostatné filmy pro čtyři nedělní večery. Inspirací pro příběh snímku Můj bezvadnej život s Terezou Brodskou v hlavní roli se dokonce stal jeden z jejích osobních zážitků. Premiéru bude mít zítra na ČT 1.

Psaní scénářů je podle režisérky Terezy Kopáčové těžké řemeslo, které ctí. Foto: archiv Terezy Kopáčové
Režisérka a kreativní producentka Tereza Kopáčová: Podléháme módním diktátům

Jak vznikl nápad seskupit samostatné televizní filmy ze současnosti do cyklů?

Základ toho nápadu vznikl kdysi v hlavě Radka Bajgara, který mne s tímto úkolem oslovil pro televizi Nova v době, kdy jsem neměla s hranou tvorbou žádnou zkušenost. Ale měla jsem zkušenost s vyprávěním ženských, nebo spíš vztahových příběhů a věčnou chuť zkoumat problémy, které ve svých životech často řešíme. Hledali jsme pak společně formu i obsah a skončili u konceptu různých témat, žánrů a tvůrčích týmů pod jednotným vedením a s jedním hlavním tématem, protože cyklus nám tenkrát v komerční televizi dával větší smysl než solitérní televizní filmy. Tak to zafungovalo, že jsem se k tomuto modelu už několikrát vrátila.

Zapojila jste se ale i jako režisérka…

Původní záměr nebyl, že budu některé z filmů i režírovat, měla jsem to jen vymýšlet a vést, ale nějak se mi to vymklo. Postupně si sama přiděluji čím dál víc filmů ze série. Vždycky když dám dohromady scénář, co ohledává nějaký problém, který mě extrémně zajímá.

Jak si nepodělat život je věnovaný spíš ženským hrdinkám, i když v posledním filmu je hlavním hrdinou muž a ve druhém je to dvojice. Myslela jste od počátku spíš na ženy?

Ano, vlastně jsem myslela na ženy, protože jsem měla dojem, že je současný program České televize, pro kterou už dlouho pracuji výhradně, dost testosteronový. Že když zrovna jako divák nemám chuť na detektivku, ale spíš na „vztahovku“, nebo přesněji řečeno něco, v čem se odráží skutečný současný život, mám smůlu. Proto jsem projekt takto prezentovala České televizi. Že nám to nakonec úplně čistě žensky nedopadlo, to je prostě život. Bez mužů se neobejdeme, že?

Jedna z novinek v premiérovém cyklu vychází z vaší osobní zkušenosti, snímek jste i režírovala, ale autorkou scénáře je Alice Nellis. Proč jste si ho i nenapsala?

Psaní scénářů je velmi těžké řemeslo, které hodně ctím a sama neumím. Jsem schopna do toho mluvit, ale sama stvořit příběh, z toho mám zatím příliš velký respekt, a tedy strach. Umím vybírat z reality, co zajímá mě a co by mohlo zajímat i jiné. I proto jsem si původně vybrala dokumentární film, který jsem vystudovala. Pak jsem přišla na to, že témata, která zajímají víc lidí, je efektivnější vyprávět prostředky hraných filmů. No, a takto jsme s Alicí Nellis hledaly zajímavé téma, trochu tápaly, a pak se Alice chytla jedné mé osobní historky. Použila z ní jen jeden moment a opentlila ho jiným příběhem. Základ ale zůstal: když vás nějaký zdravotní problém donutí podívat se novým pohledem na svůj vlastní život.

Jaký moment to byl?

Měla jsem období, kdy jsem si myslela, že zvládnu úplně všechno svým odhodláním a nasazením. Můj organismus ale nakonec řekl ne a vyrobil mi podivnou vyrážku okolo očí…

Hrdinka se v tom svém životním kolotoči zastaví, až když jí dá tělo podobnou vyrážkou stopku a tím výrazně zasáhne vzhled. Najednou zjistí, jak moc je důležitý pro okolí, ale i pro ni. Řešíme ho dnes víc než dřív?

Ve filmu, o kterém mluvíte – Můj bezvadnej život –, je zásah do vzhledu jen záminka, abychom donutili hrdinku zastavit se a otevřít oči, podívat se pořádně na to, co žije. Otázku těla a jeho současného štíhlého ideálu jsme probrali v prvním filmu z cyklu Až budou krávy lítat. Jasně že vzhled řešíme víc a jinak než dřív a myslím, že je dobře si to připomínat, pořád dokola. Protože módním diktátům máme tendenci podléhat, jakkoli jsou nesmyslné. Mě nevyjímajíc.

Nevinné lži měly celkem třináct filmů. Rozroste se i cyklus Jak si nepodělat život?

Zatím to neplánujeme. Dokonce jsem hlásila, že do této řeky vstupujeme už naposled. Ale znáte to: nikdy neříkej nikdy.

V posledních letech se točí převážně seriály a minisérie, samostatné filmy příliš k vidění nejsou, kromě vašich Nevinných lží měla ČT dosud jen povídkový cyklus Škoda lásky… Budete v tom pokračovat?

S náměty a scénáři je věčná potíž a dát dohromady víc scénářů pro cyklus televizních filmů je čím dál těžší, už jsme trochu vyčerpaní. Teď pracuji na dvou seriálech, první z nich je taky trochu vztahový a o velmi důležitých tématech – tentokrát ze školství, připravujeme v ČT projekt Školský ombudsman. Bude to hraný seriál, deset různých kauz. A pak chystám takovou romantickou záležitost, „lovestory“ navzdory velmi těžkému tématu rakoviny. Myslím, že i tím diváky vztahových filmů zaujmeme. Co bude v roce 2022, až budu mít toto hotové, to si zatím netroufám odhadnout.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků