Hlavní obsah

Německé divadlo ukázalo svět zasažený virem

Právo, Radmila Hrdinová

Pražský divadelní festival německého jazyka přiváží od roku 1996 do české metropole inspirativní divadelní inscenace německy mluvících zemí. Jubilejní, 25. ročník se ale, jako ostatně dnes všechny divadelní aktivity, odehrál pouze online. I tak byl velkým zážitkem.

Foto: Krafft Angerer

Soumrak nad židovskou komunitou před vpádem nacismu ukázala inscenace Boxer.

Článek

Na webu festivalu od 1. do 9. prosince nabídli organizátoři k opakovanému zhlédnutí šest titulů prestižních německých scén a Funny Games ústeckého Činoherního studia, letošního nositele Ceny Josefa Balvína za nejlepší domácí inscenaci německy mluvící hry.

Motto letošního ročníku „alles gute“, tedy přání všeho dobrého, mělo poněkud hořce ironizující nádech, neboť většina inscenací se přímo či nepřímo dotkla obrazu světa zasaženého pandemií koronaviru.

Shakespearovu už tak dost černou komedii Veta za vetu přepsal Thomas Melle do apokalyptického obrazu světa jakožto mrchoviště prostoupeného „švédským dechem“ (aluze na covid-19), v němž zákon stíhající nepovolený sex porušují mocní i nemocní a jemuž vládnou silné ženy s identitou mužů. Svět propadající se do dekadence, hysterie a orgiastických sexuálních praktik. Neboť svět je jen velká „komedie omylů“, jak konstatuje Vévoda hraný skvělou Lisou Hagmeisterovou. Zábavná i šokující inscenace režiséra Stefana Puchera klade zároveň velmi přesné otázky po moci a jejím zneužití.

Důsledky koronavirové izolace pro sociální kontakty se zabývá tanečně-činoherní Touch Münchner Kammerspiele. Význam dotyků a jejich absence v doslovném i přeneseném smyslu, úzkost a ztrátu orientace v životě, který se proměnil v jedno nekonečné a osamělé odpoledne mezi postelí a lednicí, ukazuje sugestivním i obrazivým způsobem.

Nepřímo se ale téma ztráty komunikace a nástupu nejistoty promítlo prakticky do všech inscenací. Ať už to byla reality show z domu Čechovových Tří sester v podání skupiny She She Pop, anebo soumrak nad židovskou komunitou v předválečné Varšavě v inscenaci Boxer hamburského Thalia Theater, anebo Schillerova Marie Stuartovna berlínského Deutsches Theater s postavami uvězněnými v oddělených kójích a zbavenými přímého hereckého kontaktu.

Paralelní dialogy uzavřené do vlastního časového pásma přinesla i inscenace Anatomie sebevraždy v podání SchauSpielHausu Hamburg.

I tento malý výsek z produkce německého divadla ukázal nejen tradičně vysokou inscenační a hereckou kvalitu, ale především fakt, že naši němečtí sousedé se fenoménem koronaviru dokázali v krátkém čase od první jarní vlny inspirovat k pozoruhodným uměleckým činům.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám