Hlavní obsah
Efterklang, Casper Clausen uprostřed. Foto: archiv kapely

Kapela Efterklang: Dánština je jako další nástroj

Dánská skupina Efterklang zmátla před šesti lety vystoupením, jež označila jako poslední. Neměl to ale být poslední koncert kapely, znamenal jen konec jedné éry. Muzikanti se pak věnovali jiným projektům, povětšinou společně. Loni se s albem Altid Sammen vrátili jako Efterklang. A již 15. února vystoupí v pražském Divadle Archa. Na otázky odpověděl zpěvák Casper Clausen.

Efterklang, Casper Clausen uprostřed. Foto: archiv kapely
Kapela Efterklang: Dánština je jako další nástroj

Vaše loňské album Altid Sammen vyšlo sedm let od poslední studiové desky Piramida. Co bylo impulzem k tomu, znovu nahrávat jako Efterklang?

V roce 2014 jsme odehráli koncert, který jsme nazvali poslední, a je pochopitelné, že si to řada lidí vyložila jako náš konec. My se ale jen potřebovali vymanit z tradičního cyklu a zkusit fungovat v jiném rámci. V mezičase jsme založili skupinu Liima, vedli jsme rozhlasovou stanici a napsali se skladatelem Karstenem Fundalem operu.

Pořád jsme tedy spolu tvořili. Před časem nás oslovil belgický kolektiv B. O. X, zda bychom s ním nespolupracovali na vystoupení pro festival v Antverpách. Společná tvorba nás nadchla i inspirovala a brzy nám došlo, že je čas na nové album Efterklang.

Čím je pro vás výjimečné?

Název znamená Pořád spolu. I když se na desce prolíná mnoho různých vlivů a zasáhla do ní řada hudebníků, je to pořád především společná práce nás tří. Je to prostor, ve kterém díky naší spolupráci vzniká něco, co nás přesahuje. Díky tomu, že jsme si dovolili chvíli toulat se hudebním světem mimo Efterklang, bylo nahrávání svěží. Měli jsme pocit nového začátku.

Také jsme se rozhodli pro zpěv v dánštině. Inspirovala nás k tomu spolupráce s belgickými muzikanty. Mluvili vlámsky a my si uvědomili, jak krásně to zní. Máme rádi hudbu s texty v jazycích, kterým nerozumíme, tak jsme si řekli, že není důvod se držet angličtiny. Dánština je v naší hudbě skoro jako další nástroj. Přidává písním úplně novou barvu.

S Efterklang jste vždy hledali nové zvuky. Muzikanti z B. O. X na Altid Sammen vnesli barokní nástroje. Co dalšího z desky zní?

My jsme vždy opravdu rádi pracovali s nejrůznějšími nástroji. Objevovat nové zvuky je vzrušující. Ve studiu jsme už měli různé, podivné syntezátory, sbory, orchestry, harfy, nejrůznější perkuse a vůbec všechno možné. Řekl bych, že největší novinkou ani tak nebyly další nové nástroje, ale to, že jsme se pokusili našim hostujícím muzikantům dát větší svobodu a prostor pro vlastní nápady.

A když mluvím o prostoru, ten byl pro nás na aktuální desce důležitým tématem. Zaprvé v tom smyslu, že zní akustické nástroje, které ho potřebují kolem sebe mít, aby dostatečně vynikly. Zadruhé jsme si přáli vytvořit zvukový prostor, který bude posluchače lákat, přestože nerozumí významu slov.

O čem Altid Sammen je?

O víře a pospolitosti. Nikoliv v náboženství, ale o víře každého z nás, ať je jakákoli. Je o poutech mezi lidmi. O vztazích, přírodě, životě a smrti. A vzájemném propojení nás všech bez ohledu na to, odkud pocházíme.

Na konci roku jste vydali EP Lyset. Kromě nových písní jsou na něm přepracované skladby z Altid Sammen. Proč jste měli chuť do nich tak brzy zasáhnout?

Proč ne? Je skvělé, že to doba umožňuje. V našich písních na Lyset zpívá sedmdesátičlenný dívčí dánský sbor. Rádi experimentujeme s tvarem písní. Někdy nám zní nejlépe se sborem či orchestrem, jindy v komorním hávu. Hlavní je ale nová titulní skladba. Její název znamená světlo a nahrávali jsme ji se švédským hudebníkem, který se jmenuje Sir Was.

V jakém složení přijedete do Prahy?

Bude nás sedm. To se nám nyní pro interpretaci našich písní naživo zdá ideální.

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků