Herečka Amelie Pokorná: Divadlo i natáčení je pro mě vášeň

Léto bylo převážně pracovní, ale užila jsem si ho i tak. Točila jsem Sestřičky a seriál Hvězdy nad hlavou, ten je taky pro Primu. Natáčení Hvězd bylo boží, probíhá totiž v exteriérech, máme reálné vesnice, domy, zahrady, jsme v lesích, loukách, kousek od Zbiroha. A protože je to tam opravdu krásný, tak můžu říct, že jsem alespoň částečně trávila vesnické prázdniny.

Adélka? Zná mě už od raného dětství, prakticky od miminka. Je úplně skvělá a krásně si spolu rozumíme. Když mi řekli, že bude mojí maminkou, zaplesala jsem. Máme stejný smysl pro humor, což je super. Někdo říká, že se i podobáme. A hlavně si navzájem pomáháme s texty, Adélka mi hází mnemotechnické pomůcky a v šatně to spolu řešíme. Dost se při tom nasmějeme.

Když jsme unavené, umí na place navodit atmosféru, aby to žilo. I do textů přináší život, protože je skvělý herec, ohromně přirozený, vtipný. Dokáže improvizovat, mám se od něho co učit. Ráda pozoruji, jak hraje. Fakt boží!

Jo, i když mám jen staršího bráchu, kterému je dvaadvacet. Ohromně talentovaného jazzového klavíristu. Alespoň na pár dnů bych chtěla zažít, jaké to je.

Hodně blízko, už proto, že jsem neměla normální dětství ve smyslu – jít ze školy na kroužek a pak domů. Já si nešla domů hrát, ale sbalila si úkoly na druhý den a s taškou se vypravila do divadla, kde jsem si je v zákulisí dělala. Když byly hotové, nebo jsme žádné nedostali, začala jsem po divadle šmejdit. Myslela jsem si, že tam patřím. Zpětně o tom uvažuji ne jako o automatické lásce k divadlu, ale jako o docela přirozeném druhém domovu.

V seriálu Pojišťovna štěstí ve dvou a půl letech. Mými rodiči byli Mirek Etzler a Alenka Antalová. Pamatuji si, že mě to hrozně bavilo.

Ano, ano, pamatuji. Mám doma i fotoalba, která mi dělala paní, co se o mě starala. Taková hodná Alenka Kubálková. Lepila mi do nich moje scénáře, fotky, psala různé postřehy. Bráchy mi hráli Vojta Kotek a Jirka Mádl. Já se jmenovala Natálka.

To mi bylo pět a na tohle natáčení si pamatuji dost dobře. Vůbec mi nedocházelo, s jakými herci točím. Po celých těch deset let, co je pohádka venku, skoro každý den dostávám otázky, jaké to bylo točit s Luckou a Karlem Rodenem. Jen si pamatuji, že to bylo skvělé, ale moje pětileté já si nebylo schopné uvědomit, s kým točím. Já to vůbec neprožívala, v pěti letech mi bylo jedno, kdo jsou.

Na Primě jsem hrála už v seriálu Krejzovi. A když začali natáčet Sestřičky, tak mi zavolal Ivan Vodochodský, jestli bych neměla zájem o roli. Takže si mě vybrali na základě zkušeností z předchozího natáčení.

Měla, protože s biatlonem jsem se nikdy neztotožňovala. Byl to sport, který bych provozovala asi jako poslední. Jediná dvě jména, která jsem znala, byla Gábina Koukalová a Michal Šlesinger. Takže mě to dost znervózňovalo. Pak přišly tréninky, pády, hrozně mi to nešlo, musela jsem zamakat. Lidi se věnují biatlonu deset patnáct let a sní o setkání s Gábinou a Michalem. Já ho dělám dva měsíce a už se s nimi znám.

V reálu na pražské Ladronce a v seriálu jde o Malešický park, tady kousek od ateliérů.

Ne, musela jsem zvládnout pouze techniku běžeckého lyžování na kolečkových lyžích. Ovšem střílení mě moc baví. Kdyby byl biatlon bez lyžování a jen o střílení, šla bych do toho! Docela mi jde.

Tancuji už nějakých třináct let. O prvním představení mi mamka vypráví, že mi před ním musela ještě sundat plínku. Což je dost vtipný. Rozhodně nešlo o tancování, ale spíš o běhání z místa na místo. Pak jsem se tancování věnovala víc, v roce 2018 jsem získala světový titul, za rok i ten republikový, sama za sebe, ne ve skupině. Teď dělám spíš takové fusion věci, měkké pohyby, táhlejší, je to hodně o citu.

To je vtipná otázka, jestli mi zbývá volný čas při chození do školy, natáčení, tancování, ježdění na koni, které miluju. Ale jestli se ptáte na chození večer s holkama nebo do nákupáku… Tak o spoustu podobných věcí přicházím. Ale inspirace z natáčení mi přináší super pocity. Že si říkám, teď bych nechtěla být někde s kamarády a fl ákat se po městě. Sice pracuju a nemám na nic čas, ale stojí mi to za to. Jak divadlo, muzikál, tak i natáčení je pro mě obrovská vášeň!