Článek
„Snad kromě Vlasů (Hair) nezažila hudební scéna takový divácký nápor už před premiérou představení, jako je tomu nyní,“ poznamenal režisér představení Petr Gazdík s tím, že příprava muzikálu, který patří do skupiny jukebox muzikálů, kdy se děj příběhu řídí textovým obsahem písní v něm hraných, byla mimořádně náročná po všech stránkách. Choreografii prosluněného příběhu odehrávajícího se v Řecku si vzala na starost Hana Kratochvílová, scénu, na které se bude hrát v kostýmech Elišky Lupačové Ondráčkové má pod palcem Karel Konečný.
Mimořádnou pozornost věnovali brněnští tvůrci hudebnímu nastudování, neboť písničky švédské čtveřice jsou to hlavní, co na představení láká. „Divák samozřejmě očekává originalitu předvedených skladeb. V londýnském představení kvůli tomu vsadili na čtyři syntetizátory. My jich máme míň, ale za to více živé muziky. Retro ano, ale ne, aby ho bylo příliš. Rozhodli jsme se, že budeme více vycházet z filmového zpracování příběhu, kde byla muzika podle našeho názoru více barevná,“ popsal složitosti tvorby Daniel Kyzlink, který se podílel na úpravě hudebního aranžmá a který bude představení dirigovat spolu s Martinem Procházkou.
„Všechny texty budou zpívány česky. Jednak je to přání autorů a jednak je obsah písní důležitý pro příběh samotný,“ vysvětlila dramaturgyně představení Klára Latzková s tím, že čeština je sedmnáctým jazykem, ve kterém se muzikál hraje. Jako u všech podobných světově úspěšných titulů i v tomto případě majitelé práv důsledně sledovali průběh zkoušení a dohlíželi, aby se zpracování, ve které je do jisté míry tvůrčí svoboda možná, přece jen shodovalo s jejich představami.
Představení s písněmi švédské čtveřice, která vylétla jako kometa už v roce 1974, mělo muzikálovou premiérou v Londýně v roce 1999. Od té doby ho ve světě vidělo celkem přes 60 milionů diváků včetně Slovenska i ČR (v Praze měl premiéru v roce 2014) a úspěšná byla jeho i filmová verze.