Článek
Do Prahy se vrátíte po třech letech. V čem bude nadcházející koncert jiný?
Budu hrát nové písničky a také jsem o tři roky starší. Žádný umělec si asi dřív nedokázal představit, že by nastala doba, kdy by se v celém světě nemohlo vystupovat. Bylo to velké překvapení, ze kterého jsme všichni byli v šoku.
Každý dělal, co uměl, mnoho lidí z hudební branže odešlo. Takže teď když mohu opět koncertovat, cítím především vděčnost. V souvislosti s tím, že se mohu živit hudbou, jsem cítil vděk už předtím, ale teď se to ještě umocnilo. Do České republiky se těším, minule jsme si to tam opravdu užili. Prošli jsme se kolem řeky, kochali se pohledem na Hrad a jedli jsme skvělé jídlo.
Letos jste vydal album Good To Be…, které vznikalo i během covidových uzávěr. Jak pandemie jeho vznik ovlivnila?
Část jsme nahrávali každý sám, ale naštěstí jsme se mohli i sejít a nahrávat společně. Jakmile to bylo jen trochu možné, hledali jsme k tomu cesty. Víc než kdy dřív jsme ale nahrávali každý ve svém domácím studiu.
Nevím, jestli to díky většímu množství volného času trvalo déle než obvykle, ale každopádně jsem si na přípravu alba dopřál všechen čas, který jsem potřeboval. Jsem rád, že díky pozici, kterou jsem si vybudoval, a vlastnímu domácímu studiu nemusím při nahrávání nikam spěchat.
Nakonec jsem album dokončil daleko dřív, než by bývalo stačilo. Po covidu všechno zpomalilo, takže i když jsem měl hotový mastering, musel jsem na vydání chvíli čekat.
Deska z části vznikala v kalifornském Comptonu, kde jste vyrůstal. Prý jste tam část pandemie trávil v domě po své matce. Je to tak?
Ano. Byl to krásný výlet do minulosti na místo, ze kterého pocházím. Město, v němž jsem vyrůstal, miluji. Leží na jih od Los Angeles. Už dlouho žiju v Nashvillu, ale návrat do Comptonu nebyl žádná nóbl dovolená. Byla to cesta ke kořenům, k samotnému začátku.
Vzít tam syna a ženu, ukázat jim, kde jsem bydlel, a trávit čas s dávnými přáteli bylo opravdu obohacující. Dnes žijeme v poměrně velkém domě, jenže v Comptonu bylo najednou všechno malinkaté. Připomnělo mi to, že člověk v životě nepotřebuje moc věcí. Když máte štěstí a máte hodně, je to dobré především proto, že můžete víc dávat ostatním.
Když se ohlédnete za svou kariérou, co vidíte?
Jsem pyšný na to, co mám za sebou. Byla a je to zábavná cesta. Jasně, občas se stane, že se ohlédnete a věci, které vznikly před pěti lety, se vám zdají víc než vhodné k přepracování. Ale to se stává. Když se však kouknu na celý svůj životní film, jsem hrdý. Neustále se nicméně snažím zlepšovat a pořád tvořím.
Po vydání alba Oklahoma v roce 2019 jste říkal, že byste byl rád, kdyby vaše další album produkoval syn Kevin Moore Jr. Proč z toho sešlo?
Kvůli covidu se to nepodařilo. Žije v Los Angeles, ale i když jsme se o tom bavili a nějakou dobu dokonce trávili tam, sešlo z toho. Můj syn je velmi umělecky založený, neustále tvoří.
Jak říkám, mluvili jsme o tom, že bychom spolu rádi nahrávali, ale během covidu se to prostě nepodařilo. Připadá mi ale, že je hudebně mým pokračováním. Přijde mi, jako by byl novou větví pocházející z jakéhosi rodinného ducha.
Není vůbec po mně, každý jsme jiný. Společné máme jen to, že si to každý děláme po svém. Bavilo by mě s ním spolupracovat. Třeba se to podaří jindy.
Může se vám hodit na Zboží.cz: