Hlavní obsah

Zapalte migranty, psala na Facebook. Čeká ji soud

Šestadvacetiletá žena z Plzně, která na Facebooku psala o zapalování autobusů s běženci, skončí přece jen před soudem. Pisatelku komentáře ke zprávě o zadržení migrantů na dálnici D5 původně potrestal správní orgán v Plzni pokutou 500 Kč za přestupek proti veřejnému pořádku.

Zapalte migranty, psala na Facebook. Čeká ji soud

Podle zjištění Práva ale úředníci po zásahu Nejvyššího soudu v Brně rozhodnutí anulovali a případ znovu předali justici s tím, že by se mohlo jednat o podezření z trestného činu.

Za přečin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nyní hrozí ženě až tři roky vězení.

„A my na ně budeme platit. Proč radši ty autobusy nezapálili,“ komentovala loni v únoru žena na Facebooku zprávu s videem o rodinách běženců nalezených v kamionech mezi nákladem zboží a následně umístěných do autobusů pro převoz do záchytného tábora.

Svůj odpor k migrantům mladá žena dále hájila v diskusi, kde někteří lidé na její postoj reagovali nelibě s tím, že mezi migranty jsou i děti. „Až tyhle děti vyrostou a znásilní naše děti, tak si o tom můžeme popovídat. Nic normálního z nich nevyroste. To chcete, aby to tady vypadalo jak ve Francii nebo v Německu?“ napsala.

Policisté ženu později začali trestně stíhat a státní zástupce na ni loni v dubnu podal obžalobu.

Okresní soud o měsíc později mimo hlavní líčení rozhodl, že jednání obviněné není tak společensky škodlivé, aby vůči ní musel vyvodit trestní odpovědnost. Případ proto postoupil přestupkové komisi.

Obviněná žena nikoho přímo nenabádala k zapalování autobusů
Krajský soud v Plzni

„Obviněná se měla dopustit přečinu pouze jedním komentářem publikovaným na sociální síti.

Nejedná se tedy o případ opakujícího se jednání, které by na straně obviněné potvrzovalo dlouhodobě zastávané xenofobní či rasistické názory vedoucí k podněcování nenávisti vůči uprchlíkům,“ stojí v rozsudku okresního soudu.

Podle něj by situace zcela jinak vyzněla, pokud by obviněná byla spojena s neonacistickými nebo jinými skupinami vystupujícími proti rovnosti lidí, což se neprokázalo.

Prý nenávist nevzbuzovala

Stejného názoru byl i Krajský soud v Plzni, který stížnost státního zástupce proti postoupení případu do přestupkového řízení zamítl. „Obviněná žena nikoho přímo nenabádala k zapalování autobusů.

Projev nenávisti není totéž, co podněcování k nenávisti. Pachateli přečinu podněcování musí jít o to, že v dalším člověku vzbudí nenávist. Tento znak trestného činu je naplněn až poté, co je tato nenávist vzbuzena,“ uvedl krajský soud.

Nejvyšší soud v Brně ale z podnětu šéfa žalobců Pavla Zemana rozsudky obou nižších soudů zrušil a nařídil nové projednání případu s tím, že jednání ženy naplnilo znaky žalovaného trestného činu.

„Forma projevu podněcování není zákonem určena. Může k němu dojít jak přímo, tak například i skrytě, přičemž k vyvolání nenávisti jako jeho následku nemusí dojít,“ vysvětlil Nejvyšší soud.

Jenže novému projednání případu před plzeňským soudem bránilo rozhodnutí přestupkové komise, která případ vyřešila uložením sankce, než Nejvyšší soud stihl projednat dovolání.

Rozhodnutí anulovali

A protože podle zákona nelze trestat někoho dvakrát za jeden a tentýž skutek, úředníci na doporučení Nejvyššího soudu původní rozhodnutí anulovali v rámci tzv. přezkumného řízení, které jim umožňuje přestupkový zákon jako formu mimořádného opravného prostředku.

„Vyjdou-li najevo skutečnosti, které odůvodňují posouzení skutku, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto jako o přestupku, jako trestného činu, zruší příslušný správní orgán takové rozhodnutí v přezkumném řízení,“ citoval Nejvyšší soud zákonnou úpravu, která podle něj může právní důsledky vyvolané pravomocným rozhodnutím správního orgánu zvrátit.

„Pravomocné rozhodnutí přestupkové komise Městského obvodu Plzeň 3 zrušil v přezkumném řízení magistrát města jako nadřízený správní orgán a celý spis byl pro účely projednání obžaloby vrácen Okresnímu soudu Plzeň-město,“ řekl včera Právu mluvčí radnice Plzeň 3 Milan Knotek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků