Hlavní obsah
Luboš Měkota na snímku z roku 2004. Foto: Libor Zavoral, ČTK

Švýcaři se peněz po českém uhlobaronovi vzdát nechtějí

Před českými soudy pokračuje bitva o dědictví po zemřelém miliardáři Luboši Měkotovi, který zbohatl při privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS) na konci 90. let. Švýcarská banka Credit Suisse chce z jeho pozůstalosti získat přes 280 milionů korun.

Luboš Měkota na snímku z roku 2004. Foto: Libor Zavoral, ČTK
Švýcaři se peněz po českém uhlobaronovi vzdát nechtějí

Cesta k penězům ale pro bankovního giganta nebude jednoduchá. Musí dokázat, že Měkota přes banku nepral peníze, které získal z privatizace MUS. Banka peníze údajně poskytla na výstavbu bytového projektu Rezidence Kavčí Hory, jehož dominantou je známý objekt ve tvaru krychle s dírou uprostřed. Měkota projekt ovládal a investoval do něj.

V roce 2013 však náhle zemřel na golfovém hřišti u Karlštejna, kde ho pravděpodobně postihla náhlá srdeční příhoda. Firma, ve které oficiálně působil jako člen dozorčí rady, následně skončila v insolvenci. Nyní je insolvenční řízení ve fázi, že soud povolil reorganizaci.

K případu se v úterý vrátil pražský městský soud, který již jednou žalobu švýcarské banky zamítl s tím, že nemá na peníze nárok.

Novou naději jí však před rokem dal odvolací soud, který rozsudek zrušil, a spor tak pokračuje. Jedním z hlavních argumentů pro původní zamítavý rozsudek bylo, že Měkota přes banku pral špinavé peníze z privatizace MUS. Princip byl podle soudu takový, že si podnikatel u banky uložil peníze a následně finance s její pomocí využíval jako fiktivní úvěry.

Jenže odvolací vrchní soud takové úvahy odmítl. Část svědků sice teorii soudu potvrdila a říkala, že Měkota v podstatě čerpal svoje peníze, jiní ale mluvili o tom, že na projekt používal peníze ze skutečně poskytnutého úvěru.

A dokazování se v obnoveném soudním sporu začalo ubírat tímto směrem. Soudce Jiří Rada dal v úterý švýcarské bance třicetidenní lhůtu, během které může dokázat, že Měkota přes finanční ústav peníze nepral a čerpal skutečný úvěr.

Švýcarská banka Credit Suisse údajně poskytla peníze Měkotovi na stavbu projektu Rezidence Kavčí Hory.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Banka bude muset například doložit informace o osobním bankéři Měkoty, konkrétních osobách, jež úvěr uzavřely, nebo o výši úrokových sazeb, které v té době byly. Dále si soud vyžádal informace o tom, zda jsou peníze stále na účtech Měkoty zablokované a nejdou tak použít k umoření úvěru.

Bez těchto dokumentů zřejmě banka soudce nepřesvědčí. Ten totiž zopakoval, že celý spor vypadá spíš tak, že si Měkota do banky uložil peníze, které pak použil na podnikání, a žádný úvěr ve skutečnosti neexistoval. „Banka panu Měkotovi poskytovala spíše nestandardní služby,“ podotkl při včerejším jednání soudce Rada.

O uzavírání dvanáct let starého úvěru v úterý před soudem promluvil také Petr Žižka, který s Měkotou podnikal a po jeho smrti se stal správcem dědického řízení. Muž uznal, že Měkota byl v bance VIP klientem, se kterým se zacházelo velmi nadstandardně.

A úvěr prý i samotný uhlobaron zařídil. Pod smlouvami pak byly podpisy Žižky, který působil v představenstvu firmy. „Nemělo to rysy standardního postupu. Nedovedu si dnes představit, že přijdu do banky a řeknu, že chci 300 milionů, podepíšu to a odejdu,“ vzpomínal včera Žižka, který byl přesvědčen, že úvěr vznikl.

Jedinou dědičkou několika miliard, které po Měkotovi zůstaly, se stala jeho sestra. Švýcarský bankovní gigant se pustil do boje o údajnou pohledávku po Měkotovi rok a půl po jeho smrti. Jeho nárok na tři sta milionů však nebyl zahrnut do insolvenčního řízení, a proto podal k českým soudům žalobu, ve které chce, aby byla uznána.

Na propojení Credit Suisse a Měkoty narazili švýcarští detektivové při vyšetřování privatizace MUS, která se odehrála v éře tehdejšího premiéra za ČSSD a současného prezidenta Miloše Zemana. U banky totiž měla účty společnost Edwards Consulting, která patřila Měkotovi. Švýcarští policisté na těchto účtech zmrazili přes 1,6 miliardy korun.

Stíhání Měkoty v souvislosti s kauzou MUS bylo po jeho smrti zastaveno jak v Česku, tak ve Švýcarsku. V obou zemích ale před soudem stanuli další exmanažeři spjatí s těžební firmou. Jde o Antonia Koláčka, Jiřího Diviše, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejlu, které švýcarské soudy uznaly vinnými z podvodů a praní špinavých peněz.

Čmejla, Diviš a Klimecký však uspěli s odvoláním u švýcarského federálního soudu proti výši trestu. Ten vrátil věc k projednání soudu nižší instance, informoval včera Deník N.

Soudní proces v Česku začal loni na podzim a verdikt doposud nepadl. Exmanažeři vinu důrazně odmítají.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků