Hlavní obsah

Soud dal šanci dětem na odškodné za smrt jejich matky

Právo, Petr Kozelka

Neuvěřitelných 16 let se různé trestní a civilní soudy zaobírají smrtí matky dvou dětí, ke které došlo v prosinci 2003 ve Fakultní nemocnici Brno. Dvě děti, tehdy ve věku 8 a 11 let, ztratily svou matku přesně na Štědrý den, kdy brněnští lékaři při operaci ženu již nedokázali kvůli masivnímu krvácení do břicha zachránit. Trestní soud nikoho za smrt nepotrestal a marně se děti domáhaly satisfakce i u civilních soudů. Naději jim dal až Ústavní soud (ÚS).

Foto: Miroslav Homola, Právo

Budova Ústavního soudu v Brně.

Článek

Žena skončila v nemocnici kvůli podezření na zánět vaječníků. Zdálo se, že se její stav lepší, těsně před Vánocemi se však náhle a dramaticky zhoršil, po dvou operacích pak žena 24. prosince zemřela. Kvůli události stanul před soudem vedoucí lékař oddělení, nakonec ale soud rozhodl, že nijak nepochybil, a pozůstalí byli odkázáni na civilní žalobu.

Žalobu na náhradu nemajetkové újmy řešil brněnský krajský soud, který si nechal vypracovat vlastní znalecký posudek. A podle něj ošetřující lékaři nepodnikli dostatečné kroky ke zjištění příčiny a k následné léčbě zhoršujícího se zdravotního stavu. Soud navíc upozornil na nedostatky při vedení pitvy a uložil nemocnici, že má zaplatit každému z dětí po milionu korun. Odvolací Vrchní soud v Olomouci ale rozhodl, že nárok je promlčený, a žalobu zamítl, což potvrdil i Nejvyšší soud.

Devítiletá jela načerno, po letech na ni dopadla exekuce. ÚS zkritizoval postup justice

Domácí

Když případ dostal na stůl senát ÚS se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou, upozornil, že v judikatuře se měnil pohled na promlčitelnost náhrady nemajetkové újmy. „Nebyla-li promlčecí lhůta jasně určena zákonem ani ustálenou rozhodovací praxí soudů v okamžiku vzniku události, která je pro její běh rozhodná, nemůže promlčecí lhůta z podstaty věci začít bez dalšího běžet,“ prohlásil Jirsa s tím, že děti jen těžko mohly v předmětném období předvídat vývoj judikatury.

„Obecné soudy v tomto případě nedaly stěžovatelům šanci, aby přizpůsobili svoje chování nově publikovanému názoru, čímž zasáhly nepřípustně do jejich práva na přístup k soudu a porušily jejich legitimní očekávání,“ konstatoval Jirsa, že až do roku 2008 Nejvyšší soud judikoval, že náhrada nemajetkové újmy je nepromlčitelná, pak ale změnil názor a ustanovil tříletou lhůtu.

Matka nemohla synovi změnit příjmení. Dítě má právo být slyšeno, uvedl Ústavní soud

Domácí

„Ve vztahu ke stěžovatelům, ale i z důvodů systémových je třeba postavit najisto, zda se tříletá promlčecí lhůta u práva na náhradu nemajetkové újmy uplatní rovněž u událostí, které vznikly před publikací ‚přelomového‘ rozhodnutí Nejvyššího soudu. V případě, že tomu tak bude, může promlčecí lhůta v těchto kauzách začít běžet nejdříve od okamžiku publikace předmětné změny v judikatuře. Jiné posouzení časových účinků takto zásadní judikaturní změny by totiž nebylo z výše uvedených důvodů proporcionální vůči právu na soudní ochranu potenciálních žalobců,“ dodal Jirsa.

Případ se nyní vrací k Vrchnímu soudu v Olomouci, který bude při svém dalším rozhodování vázán právním názorem ÚS.

Reklama

Výběr článků

Načítám