Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Muži zatajila, že má dceru. Chtěl za újmu půl milionu

Skoro dvacet let prý nevěděl, že je otcem dnes již dospělé dcery. Kvůli tomu, že mu to údajně její matka zatajila, přišel o všechny radosti a strasti spojené s rodičovstvím a dnes je již pozdě na to, aby si s dcerou vybudoval vztah.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Muži zatajila, že má dceru. Chtěl za újmu půl milionu

To tvrdil ve své žalobě na dívčinu matku muž z Brna a za své údajné útrapy chtěl půl milionu korun. Brněnský Městský soud ale jeho nárok smetl ze stolu s tím, že krátce po narození dívky měl informace, které ho mohly nasměrovat k tomu, že se stal otcem.

Prvopočátek sporu leží na konci devadesátých let, kdy měla žena ve stejnou dobu intimní poměr se dvěma muži. Po narození dcery tu tedy byli dva potenciální otcové.

Žena podala žalobu na určení otcovství na partnera z Brna, ovšem po několika týdnech ji stáhla.

Dozvěděl se, že dítě se narodilo, ale bylo mu to sděleno jako známému, nikoli otci

O několik let později podala stejnou žalobu na partnera z Chebu, ovšem testy DNA jeho otcovství vyloučily.

Následovala další žaloba na brněnského partnera, která ovšem byla znovu vzata zpět, a definitivní rozuzlení přinesl až následující soudní spor v roce 2016, kdy testy DNA otcovství tohoto muže skutečně potvrdily.

Po různých tahanicích o výživné otec podal žalobu, v níž tvrdil, že matka zasáhla do jeho práva na rodinný život, neboť se s jistotou o dceři dozvěděl až právě před třemi lety.

„Až do té doby nemohl klient vědět, že má dceru. V roce 1999 se sice dozvěděl, že se dítě narodilo, ale bylo mu to sděleno jako známému, nikoli jako otci. Teď už vztah mezi ním a dcerou nepůjde napravit, dcera k němu nemá žádný vztah. A to nelze nahradit jinak než majetkovým odškodněním, proto trváme na odškodném půl milionu korun,“ řekl otcův advokát.

Testy prý odmítal

„Už v roce 1999 jsem chtěl provézt zkoušky, byl jsem se informovat, jak by to probíhalo a kolik by to stálo, ale matka mi řekla, že se nic dělat nebude, že otcem nejsem, že holka má tátu v Chebu,“ stěžoval si otec.

Podle matčiny advokátky se ale věc měla jinak. „Všemožně se bránil, aby bylo jeho otcovství určeno. Musely být podány tři žaloby, než bylo rozhodnuto. Odmítal se dostavit i na testy DNA a jeho otcovství muselo být určeno vzorkem od jeho rodičů. Od roku 1999, kdy si převzal žalobu na určení otcovství, měl informace o tom, že je tu dítě, jehož matka jej označuje za otce,“ tvrdila advokátka.

Soudce Ondřej Sekvard zrekapituloval, že pokud žena měla v inkriminovanou dobu styk se dvěma muži, nejpozději v roce 2005, kdy testy vyloučily otcovství partnera z Chebu, měla jistotu, kdo je otec. „Nicméně pokud jde o to, kdy se žalobce mohl domáhat otcovských práv, tak tuto možnost měl už od roku 1999, kdy byla podána žaloba o určení otcovství,“ konstatoval soudce Sekvard.

„V té době mohl mít potřebné informace a mohl si dovodit, že by mohl být otcem dítěte. Mohl sám podat žalobu na určení otcovství, a pokud této možnosti nevyužil, tak si za vznik tvrzené újmy může do značné míry sám, protože všechny rozhodné skutečnosti měl k dispozici a sám mohl konat,“ smetl požadavek na půlmilionovou satisfakci soudce ze stolu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků