Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: René Volfík, ČTK

Čeští neonacisté se radovali marně, procesu se ani po deseti letech nevyhnou

Po deseti letech se vrací na samotný začátek kauza jednoho z historicky největších zásahů policie proti ultrapravicové scéně v Česku. Nejvyšší soud totiž vyhověl dovolání šéfa žalobců Pavla Zemana a zrušil loňské pravomocné rozhodnutí, které zastavilo stíhání osmi hlavních aktérů případu. Ti patřili mezi někdejší čelní představitele neonacistického hnutí Národní odpor (NO).

Ilustrační foto Foto: René Volfík, ČTK
Čeští neonacisté se radovali marně, procesu se ani po deseti letech nevyhnou

Soudy stíhání zastavily kvůli přílišné délce. Jedním z argumentů bylo to, že musejí jednat v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Ta říká, že účastníci procesu mají právo na vyřízení věci v přiměřené lhůtě. Podle soudů bylo toto právo porušeno, a protože ČR musí pravidla úmluvy respektovat, tak se shodly, že nemohou reagovat jinak než zastavením trestního stíhání.

Není důvod, aby soudy rozhodly tak, jak rozhodly
usnesení Nejvyššího soudu

Jenže Nejvyšší soud s tím nesouhlasil a tento zásadní argument smetl ze stolu. Právo to zjistilo z rozhodnutí, které má k dispozici. Soud v nálezu poukázal na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého je na samotných státech, aby zjednaly nápravu v kauzách s nepřiměřenou délkou stíhání.

Stíhání se zastavit nemuselo

Navíc podle soudu ani samotná úmluva nestanovuje způsob, jakým má k nápravě v takových kauzách dojít. A ani neukládá státu povinnost trestní stíhání zastavit. Podřízené kauzy přitom rozhodly tak, že se úmluva „musí poslouchat“.

Další problém je podle NS v tom, že aby soudy mohly dojít k takovému verdiktu, tak by měla být taková možnost zakotvena ve vnitrostátních právních řádech. A to v současnosti není.

„Není proto důvod k tomu, aby ve věci obviněných bylo rozhodnuto způsobem, který zvolily soudy nižších stupňů,“ napsal do nálezu předseda trestního senátu Ivo Kouřil.

I Nejvyšší soud ale zároveň uznal, že kauza trvá příliš dlouho. Detektivové tehdejšího policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v čele s Robertem Šlachtou totiž rozjeli zatýkání už v říjnu 2009. Následně obvinili například zakladatele Národního odporu Filipa Vávru, bývalého předsedu pražské odnože rozpuštěné ultrapravicové Dělnické strany Patrika Vondráka nebo Michaelu Dupovou z ženské odnože NO nazvané Resistance Woman Unity.

Proces trvá příliš dlouho

Policisté a žalobci jim mimo jiné kladli za vinu pořádání pochodů za uctění padlých příslušníků SS, vylepování propagačních materiálů Národního odporu v centru Prahy nebo organizování neonacistických koncertů „bílé muziky“.

S délkou řízení by se nyní měly soudy rychle vypořádat. NS je dokonce vyzval k tomu, aby vyvinuly maximální úsilí k co nejrychlejšímu ukončení trestního stíhání. A pokud by rozhodly o vině obžalovaných, tak mají délku stíhání zcela zásadně promítnout a zohlednit při udělení trestu.

„Je pak věcí státu, aby případně i dalšími opatřeními kompenzoval újmu obviněných přivozenou nesplněním povinnosti orgánů činných v trestním řízení (zde soudy) rozhodnout věc v přiměřené lhůtě,“ napsal také do verdiktu Kouřil.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků