Článek
Koronavirus zůstává pro odborníky ještě v mnoha ohledech velkou neznámou. I když už je jasné, že se šíří, jak v teplém, tak studeném klimatu, vědci se pokouší zjistit, které prostředí je pro šíření koronaviru výhodnější.
Mezi šířením koronaviru a teplotou a vlhkostí prostředí není jednoduchý přímý vztah. Prostředí totiž může ovlivňovat životnost samotného viru, ale i chování lidí, případně jejich zdravotní stav, což šíření také silně ovlivňuje.
Velmi suché prostředí například dle expertů může vysušovat člověku hleny v nosu a dýchacích cestách, což usnadňuje přenos infekce. V chladnějším počasí se lidé více sdružují ve vnitřních prostorách, což také usnadňuje přenos. Ve vlhkém prostředí zase mohou kapénky obsahující virus podle některých vědců vydržet déle.
Obě studie tak mohou působit protichůdně. Zkoumají však možný přenos z jiných úhlů a jejich závěry se nutně nevylučují.
Jenom vlhkost nestačí, podotýká studie
Studie akademiků z univerzity v Missouri, která byla v úterý publikována v odborném časopise Physics of Fluids, se zaměřuje na životnost kapének v horkém a vlhkém prostředí.
„Přenos a životnost kapének hrají klíčovou roli při přenosu infekčních respiračních onemocnění,“ uvádí autoři studie, proč se zaměřili právě na kapénky.
Velikost lidmi produkovaných kapének se pohybuje od 0,1 mikrometru až po 1000 mikrometrů, nejběžnější velikost kapének je mezi 50 a 100 mikrometry. Vědci použili simulace a matematické modely, jak vlhkost, teplota a vzdušné proudění ovlivní životnost a dosah kapének.
Vysoká relativní vlhkost na úrovni kolem 95 procent dokáže prodloužit životnost kapének o velikosti 50 mikrometrů 23krát. Podle studie však svou důležitou úlohu hraje rovněž teplota. Ve velmi vlhkém prostředí životnost kapének o velikosti 100 mikrometrů klesala zároveň s teplotou. V suchém prostředí naopak životnost s klesající teplotou stoupala.
Za polovinu nákaz v USA může „tichý přenos“ koronaviru
Nikoliv jediná veličina, ale právě vztah mezi teplotou a vlhkostí by mohl hrát klíčovou roli v přežívání kapének nesoucích koronavirus ve vzduchu. Jak však podotkl vedoucí autor studie Bin Bin Wang z Univerzity v Missouri, aplikovat tyto závěry na pandemickou situaci by bylo příliš brzo.
„Mějte, prosím na paměti, že dosud přesně nevíme, jak životnost viru souvisí s kapénkami a jak vyschnutí kapének (a proměna v aerosol) životaschopnost viru ovlivňuje. Musíme být opatrní v interpretaci našich výzkumů,“ uvedl Wang pro server Inverse.
Čím sušší prostředí, tím více případů
Další v úterý publikovaná studie tvrdí, že nízká vlhkost zvyšuje komunitní přenos koronaviru.
„Když je vlhkost nižší, vzduch je sušší a aerosolové kapénky jsou menší. Když kýchnete, infekční aerosol zůstává ve vzduchu déle. To zvyšuje dobu, kdy je virus vystaven dalším lidem,“ uvedl epidemiolog profesor Michael Ward, spoluautor studie vědeckého týmu z Univerzity v Sydney publikované v magazínu Transboundary and Emerging Diseases.
Drastická karanténní opatření zachránila v Evropě tři miliony lidí, ukázala studie
Dodal, že čím je vzduch vlhčí, tím jsou kapénky větší a rychleji padají k zemi. Studie předpokládá, že virus SARS-CoV-2 může přežívat na vzduchu relativně dlouhý čas.
Vědci porovnávali výskyt koronaviru ve spojitosti se změnami klimatu. Data ukázala, že v několika oblastech Sydney, na které se tým zaměřil, došlo s poklesem vlhkosti k nárůstu případů. V případě jiných změn dalších faktorů – deště, teploty a větru – obdobnou korelaci vědci nezaznamenali.
Podle závěrů studie pokles o jedno procento relativní vlhkosti vede k nárůstu případů o 8 procent, v případě desetiprocentního poklesu se počet případů zdvojnásobí.
Ani další studie se neshodnou
Obě studie nejsou ve svých závěrech osamoceny. K tomu, že se virus šíří snadněji ve vlhkém prostředí, dospěla například únorová čínská studie, která ideální podmínky pro šíření viru stanovila na teplotu 19 stupňů Celsia, vlhkost okolo 75 procent a méně než 30 milimetrů srážek za měsíc. Tato studie však dosud neprošla recenzním řízením.
Kanadští vědci vydali studii, podle níž virus vydrží nejdéle ve vlhkém studeném prostředí.
Kašel s rouškou a bez ní. Je v tom extrémní rozdíl
Vědci z Londýnské King‘s College pro změnu zveřejnili studii, ze které vyplývá, že suché prostředí je pro koronavirus výhodnější, protože snáze napadá dýchací cesty lidí.
Vědci z pekingských univerzit Pek-chang a Čching-hua ve své studii uvádí, že čím vyšší teplota a vlhkost, tím se virus šíří pomaleji.
Na přesnou odpověď, jaké podmínky jsou pro šíření viru ideální, si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Faktorů, které ho ovlivňují je totiž velice mnoho a od počátku pandemie uběhlo zatím poměrně málo času.