Hlavní obsah

Šéf BISOP Levínský: Lockdown už nemá smysl. Lidi v karanténě musí stát motivovat

Právo, Jiří Mach

Čtvrteční rozvolnění je riskantní, ale navrátit se k vyšším stupňům PES už nebude možné. V rozhovoru pro Právo to řekl ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) René Levínský, který se podílel i na tvorbě systému PES a vyzývá k masivnímu testování.

Foto: Archiv A studia Rubín, Právo

René Levínský

Článek

Jestliže ve čtvrtek rozvolníme, dá se čekat, že budeme zase utahovat?

Jsem dalek toho prorokovat, že dáme-li trojku, tak jsme za 14 dní ve čtyřce. Ale ta pravděpodobnost tady je a je třeba čtvrtinová. Považoval bych za rozumnější dodržovat postup rozvolňování tak, jak byl představen. Tedy vyhodnocovat vždy období od středy do středy, v pátek ať vláda posoudí situaci a od pondělka ať jsou opatření vyhlášena.

Lidé už na to moc nehrají. V průměru hlásí hygienám méně než jeden významný kontakt, což je méně než manželka. Trasování je v situaci, že funguje, ale lidé nespolupracují.

Nestalo by se nic hrozného, do stupně 3 bychom vstoupili v pondělí 7. prosince, a ne tento čtvrtek. Všechno to napětí minulý týden bylo zbytečné.

Pokud bychom se v krátkém horizontu vrátili do čtyřky, tak by to byla výjimečně problematická situace. Uzamčení části ekonomiky fungovalo skvěle na jaře, kdy klesl počet kontaktů na třetinu. Na podzim za obdobných podmínek už klesl jen na polovinu. A pokud se do stavu 4 nebo 5 vrátíme, tak to nebude ani ta polovina. V takovém případě hrozí nebezpečí, že se z toho budeme hrabat ještě obtížněji než teď. Proto musíme postupovat rozvážně a nepodléhat tlakům lobbistů.

Takže střídání utahování a uvolňování by nefungovalo?

Kolísání mezi jednotlivými stavy nefunguje nikdy. Podle naší analýzy by měla být stabilní trojka. Obavy ale mám z resortních „podtabulek“, které hledají cesty, jak efektivitu opatření snížit, ať už jsou to fitcentra, či kdokoliv jiný.

Jednička a dvojka jsou zatím v nedohlednu?

Abychom se dostali do dvojky nebo jedničky, tak potřebujeme nějaký trumf navíc, který situaci výrazně změní. Například masivní využití antigenních testů.

Nepomůže ani výrazné posílení chytré karantény a pečlivé trasování?

Lidé už na to moc nehrají. V průměru hlásí hygienám méně než jeden významný kontakt, což je méně než manželka. Podle dat ze sociologických průzkumů mají lidé za dva dny před příznaky, které hygiena trasuje, přibližně pět kontaktů. Trasování je v situaci, že funguje, ale lidé nespolupracují.¨

Návrh ministra zdravotnictví vyvolal bouři, Babiš ustupuje

Koronavirus

Ale nemyslím, že je vše ztraceno. Je třeba lidi motivovat, aby se chovali zodpovědně. Lidé nejsou v karanténě pro vlastní potěšení, ale aby neohrozili ostatní. Nesmějí za to být trestáni. Před téměř dvěma měsíci NERV navrhl, aby lidé dostávali 200 korun za den karantény, kromě nemocenské. Singapur platí 650 dolarů za pozitivní test lidem v karanténě a Británie 500 liber.

Jsem rád, že i premiér pochopil, že bez antigenních testů to nepůjde, a momentálně je naplánovaných 150 odběrných míst s antigenními testy zdarma, která by měla fungovat od 18. prosince. To je fajn. Důležitá je ale vzdálenost a umístění odběrových míst. Pro periferie v krajích bych doporučoval mobilní odběrová místa, autobus, který by jel od vsi ke vsi.

Jaká je nyní ochota lidí pravidla dodržovat?

Pokud chceme, aby někdo dodržoval pravidla, musíme uvažovat o dvou směrech. První je „vnitřní motivace“, kdy se snažíme, aby lidé vzali pravidla za svá. Vlastně jde o obyčejnou lidskou solidaritu. V tomto vláda dle mého názoru selhává. Místo společnosti, která se snaží zvládnout situaci společně, tu spíš vidíme nevybíravý souboj lobbistů, kdo si pro sebe utrhne víc. Věčné vládní ustupování silnějším pak vede k tomu, že i slabší ztrácejí vnitřní motivaci opatření dodržovat.

K lidem v karanténě je třeba se chovat podobně jako např. k dárcům krve – i oni omezují vlastní potřeby ve prospěch společnosti.

Druhou možností, jak zvýšit dodržování opatření, jsou „vnější“ motivace. Jednoduchý institucionální rámec. Zde ale vláda selhává ještě víc. Nezavedli jsme žádné z měkkých opatření, jako je například zmíněná finanční podpora lidí v karanténě, nebo hotely zdarma pro nakažené, kteří by mohli nakazit zbytek rodiny.

Skvělá by byla i infolinka, která by kontaktovala lidi v karanténě denně a řešila s nimi jejich potřeby. K lidem v karanténě je třeba se chovat podobně jako např. k dárcům krve – i oni omezují vlastní potřeby ve prospěch společnosti.

Můžeme se dopracovat k tomu, že by Vánoce za nějakých podmínek s otevřenými obchody a rodinnými oslavami proběhly?

Pokud půjdeme po vytyčené trajektorii, budeme stále někde na hraně úrovně tři a čtyři. Pokud chceme, aby se stabilizovala trojka nebo dokonce dvojka, musíme na tom pracovat.

Národní koordinátor testování na covid rezignoval, má výhrady

Domácí

Stačí dělat to, co dělá kdokoli od Rakouska po Slovensko. A to nemluvím o zemích, kde je přírůstek úmrtnosti skoro nulový. Srovnejme to s daty Českého statistického ústavu za 42. týden, kdy s covidem zemřelo podle statistik 485 lidí, ale celkový nárůst úmrtnosti byl o více než 800 lidí.

Stačilo postupovat jako ve Finsku nebo SRN a těmto strašným číslům se vyhnout. A je asi jasné, že pokud bychom se vydali cestou Finska, Dánska či Německa, tedy cestou masivního testování a včasných uzávěr, ochránili bychom i naši tak silně zasaženou ekonomiku.

Důvěra ve stát je otřesena. Je skvělé, že vláda nyní přichází s testováním antigenními testy. Testování by ale podle mne mělo fungovat dvoukolejně. Vedle státního testování by měl mít každý možnost si antigenní test kdykoliv koupit, udělat si ho sám bez jakýchkoli právních následků. Mnoho experimentů nám ukazuje, že lidé se v takových situacích chovají zodpovědně.

K Vánocům patří i tři dny svátků a omezeného pohybu. To nás nezachrání?

Taková je představa některých obchodníků, kteří si myslí, že když se všechno otevře a od 24. 12. bude na pár dní lockdown, tak to zafunguje. Ale tak to není, nemůžeme pořád tahat zleva doprava.

MAPA: Havlíčkobrodsko fialové. Ale prý, že dobře trasuje

Koronavirus

Přehnané rozvolnění v létě je důvodem, proč k dnešnímu dni zemřelo na covid víc než osm tisíc lidí. Není důvod opakovat stejnou chybu. Pokud se spustí každoroční předvánoční horečka, pak je pravděpodobnost, že se dostaneme do stejných problémů, v jakých jsme byli minulý měsíc, vysoká.

V říjnu řada odborníků vyzývala k lockdownu. Měl by ještě dnes smysl?

V této chvíli už ne. Lockdown má smysl ve chvíli dramatického růstu.

Ta myšlenka stála na tom, že když se na 14 dní vyčistí vzduch, mohli bychom pak žít v nějaké stabilní situaci třeba ve trojce. Je to tak?

Ve Walesu tomu říkají firebreak, průsek v lese, který zamezí šíření požáru. Němci tomu říkají vlnolam. Ale v našem prostoru jsme tu chvíli promeškali. Není to chyba lidí, ale elit, které se nebyly schopny shodnout. Normální člověk nemá šanci se v tom vyznat.

O lockdownu dnes nemá smysl uvažovat, ani dělat pana chytrého, který bude říkat, že kdybyste to tenkrát udělali, mohli jsme na tom být lépe. Nejde o to, kdo měl pravdu. Jde o to, abychom se společně podívali na země, které uspěly. My všichni, bez ohledu na to, co jsme kdo říkali před měsícem nebo před dvěma. Těch zemí, které uspěly, není málo. Půjdeme-li za tím cílem společně, dokážeme být stejně úspěšní.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám