Hlavní obsah
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima Foto: Právo

Rektor UK Zima: Zažil jsem covid na vlastní kůži. „Chřipečka“ to opravdu není

Bojoval o holý život. Rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima prodělal velmi těžkou verzi koronaviru. Byl na mimotělní ventilaci a kvůli embolii prodělal náročnou plicní operaci. Pomalu se vrací do života, ale s následky se bude potýkat ještě dlouho, jak řekl v rozhovoru pro Právo a Novinky.cz.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima Foto: Právo
Rektor UK Zima: Zažil jsem covid na vlastní kůži. „Chřipečka“ to opravdu není

Máte za sebou čerstvou zkušenost s covidem-19. Jak se momentálně cítíte zdravotně a psychicky?

Ano, léčil jsem se s koronavirem a následně také s plicní embolií. Prodělal jsem náročnou operaci a ta bude vyžadovat delší rehabilitaci. Nyní se už ale cítím mnohem lépe. Snad vše bude pokračovat dál dobře.

Jak rehabilitujete? Čeká vás následná péče nebo lázně?

Docházím na pravidelné pooperační kontroly. Čeká mne rozhodnutí o nastavení terapie, docházím i na rehabilitaci. Pokud jde o následnou péči, předpokládám, že v ní budu pokračovat ať již v rámci rehabilitace, nebo v lázních. Postupuji dle doporučení ošetřujících lékařů.

Průběh covidu-19 byl u vás komplikovaný, jak dlouho jste byl na plicní ventilaci a případně v umělém spánku?

Do nemocnice jsem se dostal, neboť jsem měl zdravotní komplikace. Ukázalo se, že jsem covid pozitivní, a k tomu se ještě přidaly komplikace v souvislosti se zápalem plic.

Na plicní ventilaci jsem byl asi čtyři dny. Jsem nesmírně vděčný svým kolegyním a kolegům a celému dalšímu zdravotnickému personálu. Péče, kterou pacienti dostávají, je nesmírně profesionální a velmi kvalitní. České zdravotnictví patří mezi jedno z nejlepších na světě, což si řada lidí neuvědomuje.

Kdy jste si mohl říct, že už je dobře, nebo aspoň lépe?

Lépe jsem se cítil, když už jsem byl po pobytu na JIP na „normálním pokoji“, a pak ještě mnohem lépe, když jsem byl propuštěn domů a mohl být se svou rodinou. To vždy pomůže nejen psychicky, ale dodá i potřebnou fyzickou sílu.

Jste lékař. Mluvil jste kolegům do léčby, nebo jste respektoval jejich názory?

Ano, respektuji názory kolegů, kteří jsou erudovaní v oblasti intenzivní medicíny, kardiochirurgie, kardiologie a dalších nemocí. Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze se o mne staral tým profesora Lindnera a docenta Balíka, a chtěl bych jim znovu poděkovat. Vždy svým kolegyním a kolegům odborníkům důvěřuji a poslouchám jejich rady a doporučení.

Cítíte nějaké následky?

Ano, rozhodně. Následky po náročné, několikahodinové operaci stále ještě cítím. Jsem více unavený a také pociťuji svalovou slabost a komplikace s dechem. Stejně jako všichni po zápalu plic a komplikacích po covidu musím relaxovat, a proto prosím i ostatní, kteří nemoc prodělali, aby nepodceňovali následnou péči.

Kdo ve vaší nepřítomnosti řídil Univerzitu Karlovu?

Univerzita funguje a fungovala během mé hospitalizace a současné rekonvalescence bez problémů dál a její život nebyl ohrožen ani zastaven. A to, jak jsem již říkal, zejména díky mým skvělým spolupracovnicím a spolupracovníkům z vedení univerzity, rektorátu, celé akademické obce, díky fakultám a součástem. Během mé nepřítomnosti byli vedením UK pověřeni dva prorektoři, nejprve Jan Royt a následně Jan Škrha.

Určitě se vám po kolezích na rektorátu stýská. Jste s nimi v kontaktu?

V rámci vycházek se na rektorátu UK občas zastavím a s kolegy probíráme některé pracovní záležitosti. Rehabilituji a odpočívám, proto pouze ve výjimečných případech se distančně a krátce účastním jednání kolegia rektora.

Prý jste patřil k těm, kdo považovali covid-19 za „chřipečku“. Změnil jste názor?

Musím se, prosím, ohradit. Já jsem toto onemocnění za chřipečku nikdy nepovažoval a nepodceňoval. Různí lidé mi podsouvají, že jsem popírač roušek a covidu, ale tak to není! Říkal jsem, že z něj nesmíme mít strach, ale musíme mít respekt. Vždy jsem zmiňoval nutnost tří „R“, podporoval jsem a podporuji očkování a nutnost očkovat zdravotníky, hasiče, policii a učitele atd., ale vždy jsem též zmiňoval – od počátku epidemie –, že virus nezmizí, že to je naivní představa. A v tom jsem měl, bohužel, smutnou pravdu. Nikdy nevymýtíme ani bezpříznakové pacienty, kteří mohou šířit nemoc dál.

Já jsem apeloval a stále apeluji na to, aby se očkovalo, aby se dodržovala hygienická pravidla, která mohou v boji s koronavirem pomoci, ale na druhou stranu říkám, aby se nedělaly zbytečné věci, které lidem nepomohou a jen je omezí.

Však si všímáme, jak dramaticky rostou psychické problémy, domácí násilí, kolik našich studentů využívá našich poraden a potýká se s těžkostmi, kolik lidí má existenční problémy, nebo dokonce přišlo o práci. Prakticky všichni už téměř rok žijeme v nejistotě a v obavách.

Lze lidem doporučit, jak se účinně chránit, protože pandemie opět nabírá na síle?

Dodržovat hygienická opatření, pravidlo tří R je základ. Navíc pomůže očkování, které musí co nejrychleji být realizované u maximálního počtu lidí. Problém vidím v tom, že média, a i někteří politici, více než rok děsí a straší veřejnost. Ano, zažil jsem covid na vlastní kůži a není to „chřipečka“ a banalita. Ale pokud dlouhodobě straší veřejnost bulvární titulky, pak není divu, že je společnost apatická, odmítavá, negativistická, a pokud politici chodí na fotbalová utkání, ačkoli neustále hovoří o přitvrzování a utahování, tak není divu, že i lidé se chtějí „pobavit“.

Jak velký je rozdíl z vašeho pohledu lékaře mezi „obyčejným“ covidem a britskou či jinou mutací?

Britská mutace je infekčnější. Přenos je rychlejší, což ostatně i teď vidíme u nás, v naší zemi.

Pomáhají ještě studenti lékařských fakult UK v nemocnicích?

Studenti všech pěti lékařských fakult v nemocnicích pomáhají, je to nyní v rámci aktivit studentů, kteří jsou v různých nemocnicích zaměstnaní. Odvádějí vedle svého vlastního studia velký kus práce a je jim potřeba poděkovat.

V čem situace nejvíc komplikuje výuku? Co se s tím dá dělat?

Během velmi krátké doby jsme byli nuceni ve většině studijních programů nahradit prezenční výuku tou distanční a distančně řešit i některé zápočty a zkoušky. Něco jde poskytovat centrálně, ale klíčové jsou fakulty, jejich katedry a ústavy. Mnoho z nich se s touto situací vypořádalo výborně a zajistilo interaktivní a intenzivní výuku.

Největším problémem pro studenty zůstávají chybějící stáže a praktická výuka, kterou není možné zatím většinou realizovat. Někteří studenti zvládli přechod dobře, ale většině z nich chybí kontakt se spolužáky a učiteli s možností diskuse. Část z nich trápí izolace, samota, pocit nejistoty. Navíc studenti prvních ročníků neměli v řadě případů ani možnost potkat se se svými spolužáky osobně. Fakulty i rektorát se snaží být studentům oporou.

Na UK doufáme v co nejrychlejší návrat zpět do škol co největšího počtu studentů. Řešením by mohly být různé druhy rychlotestů. Situace není určitě dlouhodobě udržitelná.

Co si po těžkých zkušenostech myslíte o lidech, kteří nedodržují opatření, nenosí roušky a respirátory?

Domnívám se, že je to nezodpovědné nejen vůči sobě, ale zejména vůči okolí. A také vůči lékařům a sestrám, kteří skutečně s vypětím všech sil bojují s čím dál větším náporem pacientů ve vážném stavu. Všichni se chceme co nejdříve vrátit k normálnímu životu, ale bez dodržování rozumných opatření budou zbytečně umírat další lidé a návrat k normálnímu životu bude trvat mnohem déle. Dodržujme pravidla, jde o životy nás všech.

Když jsme hovořili naposledy, měli jste vy i univerzita smělé plány, podaří se některé realizovat, nebo všechny covid-19 zastavil či odložil?

Některé plány se, ač v pozměněném formátu, podařilo zrealizovat. Řadu akcí jsme museli už loni odložit, přesunout nebo zrušit. Týkalo se to různých konferencí, setkání, ale i bohužel dubnového slavnostního shromáždění k 672. výročí založení Univerzity Karlovy.

V letošním roce je situace podobná, řada konferencí či akcí se odehrává online. To bude případ i diskusní konference s názvem „Rok s covid-19. A jak dál?“, kterou chystáme teď v březnu. Je dokončeno hodnocení vědecké činnosti na univerzitě, připravujeme program pro financování vědy na univerzitě v dalších pěti letech, vedeme univerzitní alianci 4EU a snažíme se v této nelehké době realizovat většinu aktivit, které jsme plánovali.

Pokračují investiční akce a připravujeme podklady pro realizaci staveb schválených v programech MŠMT, jako je výstavba kampusu v Plzni UniMec, fakulty sociálních věd v Jinonicích a další.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků