Decroix: Blažkovy výroky jsou atomové bomby

Považuji za absolutně nešťastná jakákoliv vyjádření politiků, která vyvolávají podobné spekulace a pochybnosti o tom, že trestní řízení může fungovat na objednávku. Směřujeme ke Slovensku. A jak to dopadalo na Slovensku? Vždycky děsivým způsobem.

Každému odpovědnému politikovi ve vztahu k těmto věcem náleží střídmost. Neznamená to, že musím se všemi kroky souhlasit, ale pokud mám pocit, že je něco špatně, máme k tomu standardní procesy. Ne že budeme vyjadřovat každý svůj názor jako báby na trhu. O to více když se tak vyjadřuje někdo, kdo je součástí celé kauzy.

Je to absolutně špatně pro celý resort a celý stát. Neuvěřitelným způsobem jsem byla naštvaná na Andreje Babiše, když říkal podobné věci v parlamentu ve vztahu k Čapímu hnízdu a dělal z toho politickou kauzu. Zpochybňování justice se nakonec vždy obrátí proti nám všem.

Opravdu říkám, že je to velmi nešťastné a ničemu to nepomáhá. Nepomáhá to Pavlu Blažkovi, ministerstvu, trestnímu řízení ani společnosti jako celku, když se takové atomové bomby dostávají do veřejnosti. Vždyť to je to, kvůli tomu aby celý systém fungoval, jsem šla jako advokát a občan do politiky.

Když si tento systém začneme rozkopávat těmito vyjádřeními, nikomu to nepomůže. Navíc platí, že obnovit důvěru je mnohem složitější než ji ztratit.

Když mnoho let erudovaný a respektovaný politik toto pouští do éteru, fakt to nepomáhá lidem. Zkusme to soudit z pohledu mámy s dvěma dětmi na Vysočině, ta samozřejmě přestane věřit justici. Takže ano, šokuje mě to.

Pavel Blažek je dospělý člověk, dnes už není členem ODS, to je tak vše, co s tím mohu dělat.

Volby ještě nebyly, takže nemůžete říkat, kdo co prohrál. Rozhodně nám nepomohl a rozhodně nás jeho jednání v tomto ohledu a ve volbách poškodilo.

Nazývat přijetí daru za těchto okolností majstrštykem považuji za cimrmanovské prohlášení.

Když jsem funkci ministryně přijímala, zakázala jsem si o tom uvažovat, jinak bych nemohla dělat kroky, které činím a jsou věcně správné. Někým jsou pochopené, někým ne, ale aktuálně nemůžu hrát na oblíbenost. Musím odsud odejít s čistým právním a etickým štítem, to je pro mě důležité.

Celá otázka ohledně koordinátora je nešťastná. Ukončení bylo věcně správné, stojím si za ním. Byl tu požadavek koaličního partnera na vypracování a zveřejnění zprávy panem Uhlířem, řekla jsem, že ho projednám.

Chápu, že se v tom veřejnost mohla ztratit, ale přítomnost či nepřítomnost koordinátora nemá žádný vliv na jednotlivé kroky. Já dávám největší důraz na audit. Hlavní ale je, že ministerstvo nebude nikdy schopno odpovědět na otázky, které si pokládají všichni, kdo za to vlastně může, jestli to bylo, či nebylo trestné. To je věc policie.

Ministerstvo nemůže nikdy nic vyšetřit, a pokud to budeme chtít po ministryni spravedlnosti, porušujeme základní principy a dostáváme se na úroveň diktatur, kdy člen vlády něco vyšetřuje.

Aby koordinoval jednotlivé kroky. Aby bylo zřejmé, že z hromady papírů a jednotlivých kroků si nový ministr nic neuklidí nebo si nenechá pro sebe, ale poskytuje vše tak, jak má.

Nevím, jestli měl nějaký jiný ministr takto veselý nástup do funkce, aby musel ještě před svým příchodem avizovat jednotlivé kroky a následně je zvládnout. Není v silách žádného ministra to zvládnout sám. V okamžiku, kdy se předávaly podklady, dělala se časová osa, kdy se zjišťovalo, jestli tu není nějaký kostlivec, bylo správné, aby tu byl nezávislý respektovaný odborník.

Politik musí zůstat sám sebou. Působila bych trapně, kdybych se snažila tvářit jako konzervativní panenka, navíc myslím, že by tu taková panenka v této roli nemohla být. K tomu byla potřeba energie. Pro někoho to může být dobře, pro jiného příliš.

Politici s názorem, a já takovým politikem chci být, budou vždy vyvolávat kontroverze. Dokud mohou kontroverze běžet, žijeme v demokratickém světě.

Klidně vám to řeknu znovu. Ano, moudra pana exministra Blažka jsou nám platná jak mrtvému zimník. O tom jsem přesvědčená a jestli tato komunikace má, či nemá probíhat, to je především otázka toho, kdo tuto komunikaci vykopává.

Jednou je to moc, jindy brzy, pak pozdě. Volby jsou v říjnu a co se týče vizí, se kterými jde Spolu do voleb, tak málokdo může pochybovat. Kdokoliv, kdo chce mít jasno v základních bodech a hodnotách, kterým směrem chceme jít, pro toho je program dostatečně konkrétní a obsáhlý.

Snižovat daně je nereálné, zvyšovat je nechceme. Diskuse o tom, jak má být upraven daňový systém, nechme ministru financí. S daněmi ale souvisí jiná věc, na kterou jsme si v rámci programu dávali pozor, a sice aby to nebyl jen soubor předvolebních slibů a koblih.

Je to program, který jsme schopni plnit v rámci rozpočtové odpovědnosti, to se málokdy stává. Podívejme se na politické oponenty, kteří slibují vyšší důchody a zároveň snižování deficitu státního dluhu. Člověk nemusí být makroekonom, aby mu bylo zřejmé, že tak to prostě nepůjde.

Pro mě jsou základní dvě věci: zachování prozápadního směřování a základních ústavních demokratických hodnot, ale také rozpočtová odpovědnost. To naplňujeme, jen je potřeba v tom pokračovat.

Zajistit úspěšnou implementaci už schválených zákonů, například trestního zákoníku, aby s ním soudy uměly pracovat a veřejnost věděla, co od něj čekat. Mohu spustit přípravu, koncepci, ale co se týče schvalování v Poslanecké sněmovně, tam už není reálné stihnout tři čtení zákona. Jedním z mých úkolů bylo zajistit kontinuitu, je tu spousta rozpracované práce do příštího volebního období, určitě je na co navazovat.

Celoživotně jsem bez ambicí ohledně svého fungování v politice. Myslím, že politik se nemá koukat, co bude za rohem, co bude po volbách, má plnit úkoly dnes.

Máme za sebou - podle mne nešťastné - prohlášení kolegů z hnutí STAN, kteří si už dopředu řekli o ministerstvo spravedlnosti. Nechci se zařadit do seznamu těch, kdo si dopředu říkají o cokoliv.

Nejdřív si musím říct o důvěru voličů, což v této situaci a mé pozici je už poměrně odvážné. Mám za sebou 3,5 roku poslancování, krátkou dobu ministrování, ohromnou mediální exponovanost. Pro mě je důležitější diskuse s lidmi a vysvětlování než přemýšlení o dění po volbách.

V obou případech pevně věřím, že budu poslankyní, koaliční nebo opoziční. Tou jsem ochotná být, protože pro mne je mnohem lepší být opoziční poslankyní než skládat jakoukoli koalici s hnutím ANO. Rozhodně bych poslankyní nezůstala, pokud bych musela být v jakémkoli uskupení, kde bude SPD, ANO nebo komunisté. To nejsem schopná přijmout a nestojí mi to za to. Tato varianta ale, díky bohu, není vůbec na stole ani v ODS, ani ve Spolu.

Pokud volby vyhrajeme, tak pokorně počkám na výsledek jednání a rozdělení funkcí.

Piráti se chovají opravdu velmi nerozumně. Jestli se chtějí chovat tak, jak se chovají, tak jediné, čemu pomáhají, je, že jejich koaliční potenciál se snižuje úplně maximálně a spolupráce je velmi obtížná.

Například to, že nás nazývali kmotry. Jako pardon, odsud posud. Pojďme vést věcnou politiku, ale nemám úplně za to, že se způsob jejich drastického vyjadřování hodí do demokratického světa. Ale politika je umění možného, takže se znovu budou hledat průniky a skládat koalice pro to, aby se k moci nedostalo bolševické hnutí pod jakýmkoli názvem.

Stačilo! je zřejmě jednoduchý příklad. Je pak otázka, s kým se spojí. Náš tábor je sice složitý, ale nějakým způsobem fungoval. A jaké jsou možnosti na druhé straně? Okamura a Babiš s komunisty. Takže volit ANO znamená v zásadě otevírat dopředu možnost koalice s komunisty.

To nejhorší v politice je lhát a popřít to, proč volič za vámi stál. Dokážete si představit, že já, která do toho šla s nějakou vizí a lidé mě kvůli tomu budou volit, jim následně řeknu, že už to neplatí? Podle mě tím jenom zničíte tu stranu. Pro mě není varianta jakákoli koalice s hnutím ANO.

Mám problém s tím, že u hnutí ANO nelze věřit ničemu, co zaznělo ráno, protože odpoledne už to není pravda. To je nejen moje osobní zkušenost v rámci poslanecké práce. Stačí se podívat, jakým způsobem se tato strana vyvíjela. Začínala jako liberální a propodnikatelská a končí jako velký obdivovatel Orbána.

Podle mne si voliči s hnutím ANO kupují zajíce v pytli, který vyskočí v okamžiku, kdy to bude v zájmu ANO a v osobním zájmu Andreje Babiše a nikoli v zájmu lidí.

Naučili se to od nás, ale nemají odvahu do toho jít naplno. Celé čtyři roky posloucháme posměšné řeči o „pětikolce“ ze strany Okamury a dalších…

Osobně to považuji za ohromný průšvih pro celé volby, protože hrozí žaloby a zpochybňování voleb.

Jako že bychom to měli šidit jako ostatní? Že bychom se učili od těch, co podvádí, a začali podvádět ještě víc? My jsme se takto rozhodli před čtyřmi lety a nevidím žádný důvod to měnit.

Myslím si, že už je ostřejší. Uvidíme, s čím ještě přijde protistrana. ANO je dryáčnické, urážlivé a často hodně za hranou standardních politických přestřelek, takže nevím, jestli se ještě tohle dno dá posunout níž.

Jsem přesvědčená, že ano. Jsem opatrná na to, co bude po volbách, ale myslím si, že i po nich by měl být prostor pro koalici Spolu.