Hlavní obsah

Pátrání po dvou zesnulých chlapcích v Česku aneb Jak rozumět datům o koronaviru

Ministerstvo zdravotnictví na svém webu o koronaviru zveřejnilo ve čtvrtek večer dvě nová úmrtí ve věkové kategorii 0-14 let. Při velmi nízké prevalenci v České republice (podílu nakažených osob vzhledem k celkové populaci) by to znamenalo velmi vzácný úkaz. Redakce Novinek chtěla informaci potvrdit a zjistit, co za úmrtími stojí.

Pátrání po dvou zesnulých chlapcích v Česku aneb Jak rozumět datům o koronaviru

Z detailů v souborech otevřených dat, které ministerstvo publikuje, je možné zjistit, že se má jednat o chlapce ve věku 10 let z Frýdecko-Místecka a dvanáctiletého chlapce z Brněnska.

To by byl poprask

„Nic hlášeného nemáme a jsem si jist, že by se o tom vědělo a nastal by poprask, protože by to byla obrovská rarita,“ říká lékař Petr Kopřivík z ostravské krajské hygieny. Jarmila Dostálová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči ve frýdecko-místecké nemocnici rovněž o ničem neslyšela: „U nás rozhodně k žádnému takovému úmrtí nedošlo. A pokud by šlo o dítě v takto vážném stavu, rozhodně by leželo v nemocnici v Ostravě,“ dodává.

Mluvčí ostravské nemocnice Petra Petlachová listuje v přehledech pacientů s koronavirem a takto nízký věk během minuty vylučuje. „Není tu registrován ani jeden pacient s ročníkem 2000 a dál.“ Zasíláme jí screenshot z webu ministerstva zdravotnictví a příslušný odkaz. Po jeho opětovném rozkliknutí ale záznam o dvou mladých zesnulých zcela zmizel a v kolonce se znovu objevila nula.

Otisk obrazovky webu ministerstva zdravotnictví dne 2. 7. 2020

Foto: MZČR

Chlapci nalezeni, ať jsou dlouho živi

Stejného lapsu si všímají i experti z dobrovolnické skupiny Covid19cz a upozorňují, že to je za uplynulých 30 dnů minimálně podruhé, co se dva chlapci objevují mezi zesnulými, a dokládají to screenshoty (otisky) obrazovky z webu ministerstva z 19. června a 30. června.

„Našel jsem je v nejnovějším souboru »osoby«, takže je někdo omylem zapsal do mrtvých místo do nově potvrzených. Snad budou dlouho živi,“ píše výzkumník z Univerzity Karlovy Jiří Hudeček. Stále však chybí vysvětlení, jak se chlapci dostali do statistik zemřelých dvakrát, 19. a 30. června, a potřetí 2. července.

Všichni si za daty stojí, přesto čísla nesedí

Podobné chyby se v ministerských výkazech objevují často a u dvou zmíněných chlapců je těžké hledat vysvětlení, proč se stejná chyba objevuje opakovaně. U prostých překlepů či záměn čísel je vysvětlení snadné a jistá chybovost při velkém přetížení je pochopitelná.

Dušek: Nejsem zodpovědný za to, co si nějaká hygiena vyvěsí na internet.

ÚZIS, který tato data spravuje, je označuje za certifikovaná. Sám je ovšem do systému nezadává - to dělají hygienické stanice. Ty pak data publikují zároveň na svých webových stránkách. Jenže za těchto okolností nedává smysl, proč by se data v systému ÚZIS a na webech hygienických stanic měla lišit, když pocházejí z jednoho zdroje.

Na otázku, proč se tedy údaje zadávané těmi samými institucemi tak často rozcházejí, reagoval ředitel ÚZIS Ladislav Dušek: „Já vám neumím odpovědět. Nejsem zodpovědný za to, co si nějaká hygiena vyvěsí na internet. My víme přesně, odkud data bereme, a ta jsou certifikovaná.” (celý rozhovor níže)

Kam na dovolenou? Nastudujte si naše výpočty

Nejasnosti přetrvávají i v interpretaci dat a dalším zobrazování, které je veřejnosti nesrozumitelné.

„Představte si, že máte vymyslet jednoduchý odstupňovaný systém výstrahy, který má využívat 10 miliónů lidí, aby rychle a snadno zjistili, jak se mají chovat, kam můžou na dovolenou a podobně. Co uděláte? No samozřejmě! První, co vás napadne, je praktická jedenáctibodová škála 0-10 (viz foto níže - pozn. red.), která nabízí přesně tu míru detailu, potřebnou pro lidi, co covid už asi dva měsíce příšerně štve, a teď by hrozně rádi chtěli studovat nové grafy,” kritizuje ironicky komplikovanost veřejné prezentace ÚZIS datový analytik Jan Morkes.

Prezentace ÚZIS k výskytu koronaviru v ČR

Foto: MZČR

Klikněte na obrázek pro zvětšení a zobrazení map.

Analytik upozorňuje také na to, že jedna mapa ukazuje okresy s nulovým výskytem covidu a na druhé jsou ty samé okresy zvýrazněné, protože v nich za poslední týden přibylo hodně nových případů. Nemoc se totiž šíří exponenciálně a riziko na nově zavedené mapě s koeficientovým systémem vůbec není zdůrazněno, což je pro veřejnost velice matoucí.

Nesrozumitelný systém vede ke konspiracím

Zmatky v tom má nejen laická veřejnost, odkud často zaznívá, že „někdo” chce, aby se lidé báli, ale třeba i političtí představitelé. „Jak narůstá počet nakažených, tak odpovídajícím způsobem nenarůstá počet lidí v karanténě. Takže tady něco selhává,“ prohlásil tento týden hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák pro Český rozhlas.

Lidí v karanténě by totiž podle něj mělo být víc, než je nakažených; v karanténě však není ani stejný počet lidí, jako je nakažených.

Jenže zrovna v tomto ohledu věci dávají logiku. „To jsou dvě různé věci: do karantény jdou lidé zdraví, nikoli nemocní,“ vysvětluje lékař z ostravské hygieny Petr Kopřivík. „Nemocní jdou do domácí izolace, jejich rodinní příslušníci pak od nás dostanou nařízení kontaktovat svého praktického lékaře a ten je pošle do karantény.”

Ladislav Dušek k datům o koronaviru

ředitel ÚZIS komentuje nesrovnalosti v číslech

Jak je možné, že se liší data na webu ministerstva zdravotnictví a webů hygienických stanic? Například v Praze hygiena eviduje 83 mrtvých, web ministerstva mluví o 97. Rozdíly jsou i u nakažených a uzdravených. Jak si to vysvětlit?

Na webu MZČR jsou uváděny dva typy údajů. Ten první je údaj, který se aktualizuje k půlnoci a potom k osmnácté hodině, a je to údaj, který obsahuje záznamy a data, která jsou přímo z laboratoří. A nejsou ještě validována krajskou hygienickou stanicí. A pak je tam ještě zvláštní sekce portálu, to jsou KHS, a to, co už vědomě stihly certifikovat, zaznamenat a dobře zadat do databáze informačního systému infekčních nemocí.

Ty dva údaje se od sebe lišit mohou, protože ty jsou narychlo sebrána z těch laboratoří, a pak je mohou KHS upřesňovat, a to číslo se může dost podstatně lišit. Pokud je mezitím rozdíl, tak je to tento důvod. Pokud je rozdíl toho charakteru, že na webu MZČR, která čerpá výhradně ze systému infekčních nemocí (ISIN), visí číslo o dvacet procent menší, jak naznačujete, tak ty důvody mohou být pouze dva. To, co visí na webu jinde, je úplně mimo, nebo že daná KHS údaje nezadávala do ISINu. Domnívám se, že ani jeden z těch důvodů není možný.

Jak se data sbírají?

Ta data nemá ÚZIS, data jdou na MZČR a zdávají se do jediné centrální databáze ISIN, a už z toho principu nemůže vzniknout takový rozdíl. My jsme si celkem vědomi, že to, co vyvěšujeme na internet, tak skutečně v té databázi máme.

Ještě pozor na jednu věc, že ISIN pracuje tak, že hodnotí člověka podle místa jeho bydliště, a to je forenzní hodnocení, kdy my ani jinou možnost nemáme. My tedy hodnotíme, jak je ten člověk ztotožněn a jak. Pokud by KHS vyvěšovala na internetu všechny lidi, které zachytila, podle toho, kde je zachytila, tak se to vlastně lišit může, protože člověk vlastně bydlí jinde.

Je to tak třeba i s těmi zesnulými, kdy jich v jeden moment KHS Praha měla 83, a na webu resortu bylo uvedeno 97, tak to mám chápat tak, že daný člověk v Praze umřel, ale pražská hygiena ho neeviduje, protože je odjinud?

Například. Anebo člověk včera zemřel v nemocnici a krajská nemocnice to nehlásila, protože nemocnice obecně nemusí. A KHS to zatím nemá oznámeno. Důvodů prostě může být víc.

Může tam být dvou i třídenní zpoždění, které je úplně normální. Zvlášť při současné epidemiologické situace to nemá žádný význam řešit. To zpoždění může způsobit toto.

Systém ISIN má oporu v zákoně a proces zadávání je standardizovaný. Ale KHS se k tomu hlášení může dostat až se zpožděním právě těch dvou tří dnů. Jejich práci determinuje to, aby co nejdřív věděli o člověku, který je pozitivně diagnostikovaný, a mohli ho trasovat. To trasování je jejich hlavní náplň, také tomu samozřejmě dávají hlavní prioritu. Samozřejmě, že ideální svět by byl, aby sdělování veřejnosti napříč všemi 14 platformami bylo standardizované. Ale to tak od příští, jakékoliv epidemie už určitě bude. Teď to byla situace, která zachytila ten systém nepřipravený a v důsledku toho se každý snažil v dané chvíli poskytovat, co nejlepší informace. Tohle nás určitě čeká přes léto sjednotit, protože ta komunikace musí být jednotná.

Tak abych si to ujasnil, jak to je s tím sběrem dat. Data z laboratoří a nemocnic se posílají do ISINu, jehož správcem je MZČR. A hygienické stanice stojí někde vedle toho?

Většinu těch dat zadávají přímo oni.

Dobře, ale když to zadávají přímo KHS, jak je možné, že se ta data takto liší?

Já vám neumím odpovědět. Nejsem zodpovědný za to, co si nějaká hygiena vyvěsí na internet. My víme přesně, odkud data bereme a ta jsou certifikovaná. A to, že je na nějakém portálu uvedeno jiné číslo...

Údaje o zemřelých se často zpětně mění, čím je to způsobeno?

Údaje o zesnulých se zpětně nemění. To, že je člověk mrtvý, se zpětně nemá, jak změnit. Pokud zemřel jako covid pozitivní, tak je zaznamenán jak člověk, který zemřel ve stavu covid pozitivní a teď se zpětně jen doplňují příčiny toho úmrtí.

A když zemře člověk, a zpětně třeba pitvou se zjistí, že byl covid pozitivní?

Nejsem si vědom, že byl nějaký takový případ v České republice byl, byť jediný.

Spíš se děje ten opak, že umře jako pozitivní a upřesní se příčina smrti, a to nemusí být zdaleka covid. Ale to, že umřel jako pozitivní, to už se nezmění. Tento údaj je jeden z nejtvrdších, který v té databázi je.

Autor: Jan Menšík

Jistá naděje spočívá v tom, že po prázdninách bude informační systém ISIN, kam se nyní vkládají epidemiologická data, mnohem lépe připravený a že bude ÚZIS prezentovat data veřejnosti výrazně srozumitelněji. V tuto chvíli na svých webových stránkách poptává posily do týmu na pozice referent oddělení sběru dat, programátor a také PR manažer pro vztahy s médii a s veřejností.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků