Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Nocebo efekt. Za většinu nežádoucích účinků po očkování může hlava

Mysl do velké míry ovlivňuje tělo. K takovému závěru došli vědci z bostonské fakultní nemocnice Beth Israel Deaconess Medical Center, kteří analyzovali nahlášené vedlejší příznaky po vakcíně proti covidu u dvou skupin: u skutečně naočkovaných a u lidí s placebem. Více než dvě třetiny nežádoucích účinků způsobilo to, že účastníci byli přesvědčeni, že jim po injekci bude nevolno, zjistila studie.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Nocebo efekt. Za většinu nežádoucích účinků po očkování může hlava

Vědci, jejichž výsledky byly zveřejněny v časopise JAMA Network Open, porovnávali výskyt nežádoucích účinků hlášených u účastníků obou skupin.

Placebo efekt je označení pro případ, kdy člověk pociťuje zlepšení fyzického nebo duševního zdraví po užití léčby bez reálného přínosu, například po užití cukrové pilulky nebo injekční stříkačky plné neškodného fyziologického roztoku.

Opakem je pak „nocebo” efekt –⁠ ten se projevuje, když lidé očekávají, že léčba jejich zdravotní stav zhorší, což se v důsledku jejich přesvědčení pak opravdu stane.

Celkem vědci analyzovali 12 klinických studií, které souhrnně obsahovaly 22 578 lidí s placebem a 22 802 lidí s očkovací látkou.

Únava a bolest i u těch, kteří vakcínu nedostali

Asi 46 procent naočkovaných hlásilo po první dávce takzvaně „systémové” vedlejší účinky a 66,7 procenta „lokální” vedlejší účinky, nejčastěji bolest okolo místa v pichu. U skupiny s placebem se systémové příznaky objevily také, konkrétně u 35,2 procenta z nich, lokální problémy pak u 16,2 procenta účastníků.

Když se výzkumníci zaměřili na projev vedlejších účinků po druhé dávce, zjistili, že ve skupině očkovaných osob se vyskytly bolesti hlavy nebo jiné příznaky téměř dvakrát častěji než ve skupině s placebem, a to v 61,4 procenta případů oproti 31,8. Ještě větší rozdíl byl u lokálních reakcí, které se objevovaly u 72,8 procenta očkovaných, oproti 11,8 procenta případů u lidí s placebem.

Nocebo efekt způsobil dvě třetiny problémů

Vzhledem k tomu, že víme, že u skupiny s placebem si vedlejší účinky „vsugerovali” všichni účastníci, lze si přepočítat, jaký je podíl těchto lidí ve skupině očkovaných.

Vysvětlení výpočtu: Ve skupině č.1 (pacienti s placebem) si vedlejší účinky vsugerovalo 35,2 procent lidí. Pokud se na základě tohoto údaje chceme dopočítat toho, jak velká část lidí si vedlejší účinky vsugerovala ve skupině č.2 (účastníci s vakcínou), musíme jako základ výpočtu brát pouze ty účastníky, kteří příznaky nahlásili. Pokud jich tedy ve skupině s placebem bylo 35,2 procenta a ti všichni si je vymysleli, porovnáme je se všemi, co nahlásili příznaky ve skupině s vakcínou, tedy 46,3 procenta. Hodnotu 35,2 vydělíme hodnotou 46,3. Výsledkem je 0,76 – tedy 76 procent.

Očekávání vedlejších účinků tedy podle vědců způsobilo 76 procent nežádoucích reakcí systémového typu po první dávce a stejným výpočtem pak téměř 52 procent po druhé dávce. V případě lokálních problémů šlo o 24,3 procent, respektive 16,2 procent.

Ačkoli zkušenost s covidem ukazuje, že informace o vedlejších účincích mohou způsobit, že lidé budou běžné potíže nesprávně přisuzovat vakcíně, nebo budou přehnaně analyzovat svůj zdravotní stav, jeden z autorů studie Ted Kaptchuk se zasazuje o to, aby lékaři před svými pacienti nic nezamlčovali.

„Většina vědců tvrdí, že by se pacientům mělo říkat méně informací o vedlejších účincích, aby se tolik nestrachovali, řekl. „Myslím, že to je špatně. Být upřímný je ta správná cesta,“ vysvětlil Kaptchuk.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků