Článek
Shaariová se naučila ovládat šicí stroj nohama již před lety, kdy si toužila ušít vlastní oblečení. „Mé tělo neodpovídá konfekčním velikostem, tudíž mi všechno oblečení musel někdo upravovat. Naučit se šít tudíž pro mě bylo něčím, co by mi usnadnilo život,” svěřila se Shaariová.
Nebylo to pro ni ale vůbec jednoduché. Jak sama přiznává, naučit se úplné základy ji stálo hodně úsilí a trpělivosti. Ovšem po osmi letech praxe už zvládne velmi dobře ušít i složitější věci, proto ráda nabídla svou pomoc se šitím ochranných pomůcek.
Porazila rakovinu, při autonehodě přišla o ruku. Teď šije roušky
S dalšími svými kolegy je součástí programu Teluk Intan Community College, který pracuje na výrobě ochranného zdravotnického vybavení pro potřeby malajsijských nemocnic.
Měsíc s rouškami: virus mizí, počet nakažených i mrtvých klesá
„Je pro mě opravdovou ctí pomáhat zdravotnickému personálu, který pečuje o nemocné s covidem-19. Díky tomu, že umím šít, jsem součástí skvělého týmu lidí, kteří nabízí nemocničnímu personálu potřebné vybavení,” dodává Shaariová.
