Hlavní obsah
 

Nakazil se v září, následky cítí dodnes. Třiapadesátiletý Severočech popsal těžký průběh covidu

Nemoc covid-19 je zákeřná v tom, že člověk neví, jaký průběh u něj bude mít. To v rozhovoru pro Novinky uvedl třiapadesátiletý Radek Suchopár z Teplic, který se koronavirem nakazil už v září. Život mu zachránili v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. U jinak zcela zdravého muže měla nemoc těžký průběh, následky pociťuje i po téměř půl roce.

 
Nakazil se v září, následky cítí dodnes. Třiapadesátiletý Severočech popsal těžký průběh covidu

„Měl jsem těžký průběh. Dostal jsem horečky a po týdnu mě musela odvézt sanitka. Po týdnu na infekčním oddělení jsem skončil na jednotce intenzivní péče, kde už mi přestaly plíce fungovat úplně a museli mě napojit na přístroje a uvést do umělého spánku,“ popsal začátek covidového onemocnění třiapadesátiletý Radek Suchopár.

Koronavirus chytil v září. „To ještě byla ta doba, kdy se to dalo tak nějak dohledat. Maminka byla s kamarádkou na houbách a ta kamarádka to přenesla na maminku. Maminka po třech čtyřech dnech volala, že si máme dát pozor, a do týdne se to ozvalo,“ popsal. Obvodní lékařka doporučila s testem počkat, až se nakonec jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že pro něj musela dojet záchranka, která ho převezla do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Radkovi zachránil život přístroj ECMO, ten byl v severních Čechách k dispozici jen jeden.

Foto: archiv R. Suchopára

„Test mi udělali až v nemocnici, byl jsem pozitivní. Protože viděli, že jsem nemohl pořádně dýchat, tak si mě nechali na infekčním oddělení,“ popsal. Zdejší péče nicméně jeho stavu nestačila a do několika dní musel být převezen na oddělení JIP. „Pamatuji si, jak mě převezli, a pak už nic. Napíchali do mě hadičky a pak už nic nevím,“ dodal.

Plíce mu nakonec přestaly fungovat úplně a musel být napojen i na přístroj ECMO, který provádí mimotělní okysličování krve. „Jsem za to vděčný, protože tu byl jediný. Zachránilo mi to život,“ řekl Suchopár.

Po měsíci péče na JIP byl převezen do rehabilitačního zařízení v Mostě, kde se zotavoval tři týdny. Po náročné nemoci byl tak oslabený, že ho zde museli znovu učit chodit. Do domácí péče byl propuštěn v polovině listopadu.

„Když mě propouštěli, bylo to takové, že jsem nedošel ani do patra. Bydlím ve třetím patře, mí dva synové mě museli vynést, protože jsem nebyl schopen tam dojít, ale postupem času se to zlepšuje,“ popsal. Z rodiny koronavirus chytila i jeho manželka, ta naštěstí měla lehký průběh.

Rodina byla pacientovi velkou oporou.

Foto: archiv R. Suchopára

On sám následky po covidové nemoci pociťuje dodnes. „Teď máme únor, takže za tu dobu cítím zlepšení, ale ještě to není úplně ono,“ zmínil s tím, že nadále zůstává na neschopence.

„Určitě to není normální chřipka. Je to daleko horší a nikdo neví, jaké důsledky to bude mít. Bohužel u mě to mělo hrozný důsledky, i když jsem předtím s ničím nemarodil, s ničím se neléčil,“ dodal.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků