Mírné příznaky, nebo vážné komplikace? Záleží na množství viru v těle, tvrdí profesorka

Profesorka Yardleyová varovala před důkazy, které upozorňují na důležitost množství koronaviru, kterým se člověk nakazí. Podle ní to vysvětluje také mnohdy těžký průběh nemoci u zdravotníků, kteří byli v blízkém a častém kontaktu s nakaženými lidmi.

V praxi to podle profesorky znamená možnost, že pokud se člověk nakazí například po dotknutí se předmětu, na kterém je vir zachycen, může mít později pouze mírné příznaky a průběh nemoci nebude tak vážný.

Pokud se totiž do těla dostane nejdříve menší množství koronaviru, má člověk před rozmnožováním viru v těle laicky řečeno „více času na zmobilizování sil”. Vzhledem k tomu, že podle profesorky je většina lidí nakažena právě menším množstvím viru, zpočátku se neprojevují malé či žádné příznaky a pacient vir nevědomky roznáší dál.

Pokud se však člověk nakazí větším množstvím koronaviru, může to pro jeho imunitní systém znamenat velkou zátěž, případně přetížení, jak potvrzuje rovněž doktor Michael Skinner z Královské univerzity v Londýně.

„Existuje již dostatek důkazů k tomu, abychom mohli tvrdit, že čím víc viru člověk do těla dostane, tím je vyšší pravděpodobnost, že průběh onemocnění bude vážnější,” říká Yardleyová, podle níž je důležité, aby ochranné pomůcky používali lidé, kteří jsou vystaveni většímu riziku nakazit se větším množstvím viru.

Zda počáteční množství viru, které se člověku dostane do těla, ovlivní vážnost onemocnění, závisí na tom, jak rychle se viry dokážou v těle množit. Americká studie z roku 2015 ukázala u viru chřipky, že čím větší dávku virů dobrovolníci dostali, tím vážnější měla nemoc průběh. Naopak například norovirus, který způsobuje průjmy a zvracení, se rozmnožuje extrémně rychle. U poloviny populace stačí pouhých 18 částic, které se dostanou do těla, aby způsobily infekci.

Kromě zmíněných zdravotníků či pracovníků v pečovatelských domech profesorka varuje také před pobytem ve společných domácnostech. „Tvrdíme to, že by používání ochranných pomůcek neměli podceňovat ani lidé, kteří spolu žijí a jsou v dlouhodobém kontaktu, kde hrozí, že se nakazí větším množstvím viru,” uvádí Yardleyová, jež předložila svoje doporučení britským ministrům.

„Lidé se většinou obávají toho, že se koronavirem nakazí od někoho bez roušky na ulici. Pokud vám ale zrovna nebude kašlat do obličeje, pravděpodobně to není tak moc riskantní,” myslí si profesorka, která rovněž apeluje na dodržování bezpečnostních opatření i po uvolnění opatření.

Na vládu zároveň ale naléhá, aby Brity povzbuzovala pomocí pozitivní zpráv a nepořádala kampaně založené na strachu.