Křesťanům ukázali pro povzbuzení Turínské plátno

Se záměrem plátno vystavit alespoň prostřednictvím videopřenosu přišel turínský arcibiskup Cesare Nosiglia, který podle svých slov v poslední době obdržel „tisíce a tisíce” žádostí o jeho předvedení.

Televizní kamery v sobotu zabíraly čtyři metry dlouhé plátno, uložené v trezoru s kontrolovaným klimatem v kapli v turínské katedrále Jana Křtitele, a arcibiskupa Nosigliu, který pronesl modlitbu.

Uvedl, že plátno bylo předvedeno o Bílé sobotě, která podle křesťanské víry připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě před svým vzkříšením. Řekl také, že lidé dnes od Ježíše „očekávají, že je vysvobodí z pandemie”, která způsobila smrt tolika lidí. Plátno by podle něj mělo lidem „otevřít srdce víře a naději”.

Arcibiskup poté přečetl dopis od papeže Františka, v němž nejvyšší představitel katolické církve ocenil „toto gesto, které vyslyšelo žádosti od věřících, kteří jsou tak těžce zkoušeni koronavirovou pandemií”.

„Ve tváři muže na plátně vidíme tváře tolika nemocných bratrů a sester, obzvláště těch osamělých a těch, o které není postaráno, ale i obětí válek, násilí, otroctví a pronásledování,” píše se v papežově dopise.

Plátno, které jako fotografický negativ zobrazuje otisk muže s ranami po ukřižování, je jen málokdy je vystavováno kvůli svému extrémně křehkému stavu. Naposledy bylo krátce ukázáno v roce 2018 skupině mladých lidí. Několik milionů lidí si plátno prohlédly v roce 2015, kdy bylo naposledy takto předvedeno.

Katolická církev k plátnu nezaujala oficiální stanovisko. Skeptici tvrdí, že jde o mistrovské dílo středověkého padělání. Testy uhlíkovou metodou podniknuté v roce 1988 umístily vznik plátna do doby mezi roky 1260 a 1390. Někteří znalci však zpochybnili jejich přesnost a tvrdili, že látka byla poškozena požárem a pokusy o obnovu v 16. století.