Kraje studenty do práce nehoní a sázejí na dobrovolnost. Až na pár výjimek

Možnost nařízení pracovní povinnosti pro studenty vzdělávacích a zdravotnických oborů je jedním z opatření přijatých v souvislosti s nouzovým stavem. Vztahovat se může na studenty pedagogických a zdravotnických oborů. Ovšem kraje ho příliš nevyužívají. Sázejí buď na to, že se přihlásí nějací dobrovolníci, nebo že se školy dohodnou se sociálními zařízeními samy.

Ne tak kraje Plzeňský, Ústecký, Liberecký a hlavní město Praha.

Plzeňský kraj sám vybral 12 studentek a pod hrozbou pokuty jim nařídil práci v domově pro seniory. Pět jich mělo nastoupit do Městského ústavu sociálních služeb Klatovy, další pětice do Centra sociálních služeb v Domažlicích, jedna do pečovatelské služby Domovinka a jedna do spolku Ulice Plzeň, který zajišťuje terénní programy.

Mluvčí krajského úřadu Alena Marešová Právu řekla, že vhodné kandidáty na práci v domově seniorů vybírají mezi studenty pracovníci sociálního odboru. Podle jakého klíče však neupřesnila. „Pokud vím, tak jedno z kritérií je trvalé bydliště v blízkosti daného zařízení a studijní obor, který by měl být blízký sociální problematice,” sdělila Marešová.

Na otázku, zda je v domažlickém domově seniorů situace skutečně personálně tak kritická, že je zapotřebí povolat studenty, odpověděla, že zatím to tak není.

Přitom podle nařízení vlády musí samo zařízení o pomoc požádat, pokud má kvůli koronaviru nedostatek zaměstnanců. Žádost pošle na kraj. „Chceme zatím být o krok napřed, kdyby se situace zhoršila. Studenti by se měli nyní zaškolit, na což by v krizové situaci nebyl čas,” doplnila Marešová.

Jedna z takto pracujících studentek popsala své zkušenosti Právu. Její otec se podivoval nad tím, jakým způsobem kraj pomoc nařídil, žádná stopa žádosti, jen pohrůžka pokutou. „Nemáme problém v téhle době pomáhat, doma šijeme roušky, já jsem věnoval potřebným počítač nebo jsem v rámci možností finančně podpořil místní živnostníky. A pak vám přijde v podstatě výhrůžné lejstro,” řekl.

Od počátku nouzového stavu bylo studentům vydáno rozhodnutím hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka (KSČM) více než 100 pracovních příkazů.

„Zhruba ve 30 procentech se jedná o žáky a studenty sociálních oborů, zbytek jsou žáci zdravotnických oborů,“ sdělil Právu mluvčí Ústeckého kraje Martin Volf.

Někteří žáci zdravotnických oborů vykonávají činnost také v zařízeních poskytující sociální služby, kde jsou zdravotní pracovníci rovněž potřeba. Ostatní jsou zaměstnaní v nemocnicích v rámci Krajské zdravotní a u Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

„Jedná se o žáky středních škol a studenty vyšších odborných škol a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem,“ dodal Volf.

Kraj má od těchto škol seznam studentů, kterých se opatření týká, u středních škol jde například o studenty čtvrtých ročníků. „Z těchto studentů vybíráme a rozhodnutí hejtmana jim prostřednictvím škol, které mají na studenty kontakty, posíláme. Nejde tedy o výběr mezi dobrovolníky,“ dodal Volf.

I Praha, která je samostatným krajem, využila možnost povolat do práce studenty. Primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti) to doporučil krizový štáb. „Vydal jsem zatím 30 povolávacích příkazů, na základě rozhodnutí primátora za svoji práci dostávají odměnu. Primárně se jedná o studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol z oblasti práce v sociálních službách. Povolávací příkazy jsou s nimi předem konzultovány, zda jim nebrání objektivní překážka v práci,“ sdělil Právu ve středu Hřib. Magistrátu se podle jeho mluvčího Víta Hofmana nadto sami hlásí dobrovolníci, ale i medici.

V rámci takzvané pracovní povinnosti podle krizového zákona pracuje v Libereckém kraji v tuto chvíli celkem 25 studentů. Od úterý příštího týdne přibudou další čtyři. Studenty, kteří především pomáhají v domovech důchodců a dalších zařízeních věnujících se sociálním službám, vybírá koordinátor z příslušné školy.

„Ten nám na základě našeho požadavku zašle jméno studenta a my vypracujeme rozhodnutí, které necháme podepsat hejtmanem. Rozhodnutí pak zasíláme příslušné škole, která zajistí jeho předání danému studentovi. Následně v určený den nastoupí student do určeného zařízení k pracovní výpomoci,“ popsala způsob výběru a povolávání studentů mluvčí Krajského úřadu v Liberci Andrea Fulková.

Co přesně a kde studenti dělají, neupřesnila. Podle ní pracují v zařízeních, jejichž ředitelé vyčerpali ostatní možnosti zajištění péče o klienty, včetně využití dobrovolníků.

V dalších regionech zatím pracovní povinnost nenařizují a studentům dávají na výběr. „V Moravskoslezském kraji se to týká 1800 studentů, které postupně oslovujeme. Zatím jedeme na dobrovolné bázi, nikoho nenutíme, nepřemlouváme, hejtman samozřejmě následně na to musí vydat tzv. pracovní příkaz,“ popsal náměstek hejtmana pro sociální oblast Jiří Navrátil (KDU-ČSL) s tím, že krajský úřad každý týden oslovuje zařízení, zda potřebují pomoc, například do kuchyně či na úklid. „V současné době takto využíváme 127 studentů,“ dodal.

Navrátil přiznal, že se objevilo několik jedinců, kteří nechtěli jít pomáhat. Některým to zase zakázali rodiče. „Měli strach, že jejich dítě půjde do zařízení, kde by se mohlo nakazit koronavirem,“ poukázal.

Současně ujistil, že pokud by to ale situace vyžadovala, tak by hejtmanství přistoupilo k vystavování příkazů bez toho, aby se mohli oslovení studenti dobrovolně rozhodnout.

Podobně se rozhodli postupovat i v Olomouckém kraji. Hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) vydal rozhodnutí o pracovní povinnosti za nouzového stavu na základě žádosti ředitele Fakultní nemocnice v Olomouci. „Týká se to studentů 5. a 6. ročníků Lékařské fakulty Univerzity Palackého,“ řekla Právu mluvčí hejtmanství Eva Knajblová.

„Počet studentů, kteří u nás pomáhají, je různý. Využíváme jejich pomoci podle potřeb,“ sdělil Právu mluvčí fakultní nemocnice Adam Fritscher.

Budoucí lékaři se například starají o třídění pacientů před dětskou klinikou, aby malý pacient, u kterého není možné vyloučit infekci koronavirem, vstoupil do nemocnice jiným vchodem, a snížilo se tak riziko případného přenesení infekce na další pacienty.

Studenti také pomáhají například obsluhovat nonstop linky na oddělení urgentního příjmu. „Využíváme je mimo jiné i jako sanitáře, někteří působí i v odběrovém stanu,“ dodal Fritscher s tím, že v nemocnici pracují i dobrovolníci z Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého a Vyšší odborné školy zdravotní v Olomouci.

V Královéhradeckém kraji vydal hejtman Jiří Štěpán (ČSSD) již 72 pracovních příkazů, na základě kterých mohou být studenti středních či vysokých škol nasazeni do pracovního poměru v oblasti zdravotnictví. Dostali je ovšem jen dobrovolníci, kteří se sami přihlásili a projevili zájem o pomoc.

„V našem případě se tato možnost týká pouze fakultní nemocnice a záchranné služby. Na záchranku jsme zatím nedávali nikoho, vzhledem k charakteru práce od nich tento požadavek není. V případě fakultní nemocnice jsem podepsal již 72 těchto pracovních příkazů,“ potvrdil hejtman.

„My vydáním pracovního příkazu vlastně formalizujeme vztah mezi studentem a fakultní nemocnicí. A domníváme se na základě právního výkladu usnesení vlády, že náklady, které jsou s tím spojeny, tedy odměnu za práci, by pak měl refundovat stát,“ uvedl hejtman Štěpán s tím, že se tedy nejedná o náhodné povolávání na základě seznamu všech studentů.

V Karlovarském kraji hejtman Petr Kubis (ANO) nařízení pracovní povinnosti studentům nevydával. Některé nemocnice a ústavy sociální péče v kraji se ale napřímo domluvily s vybranými středními školami v regionu.

„Pracovní povinnost nevyplývá z nařízení hejtmana, ale z opatření vlády, které stanovilo dva druhy pracovní povinnosti pro středoškoláky,“ uvedl Kubis. V karlovarské a chebské nemocnici proto pracuje v souhrnu zhruba třicet studentek čtvrtých ročníků starších osmnácti let z tamních středních zdravotnických škol. Dalších šest jich pomáhá v sokolovské nemocnici a dvě studentky v jiných zdravotnických zařízeních v regionu.

V sociálních zařízeních pomáhají v kraji v současné době čtyři studentky z karlovarské pedagogické školy a chebské zdravotní školy, a to opět na základě přímých dohod mezi zařízeními poskytující sociální služby a školami. V domově pro nemocné Alzheimerovou nemocí v Ostrově na Karlovarsku je jeden student a tři v domově pro seniory v Mnichově na Chebsku. Z jiných sociálních zařízení v Karlovarském kraji podle mluvčí Jany Pavlíkové poptávka po pomoci studentů dosud nevzešla, takže nařízení pracovní povinnosti ze strany hejtmana zatím nebylo potřeba.

„Studenti sami vyšli vstříc a jsou s nimi perfektní zkušenosti. Na základě pracovních dohod tam provádějí především různé ošetřovatelské činnosti,“ dodal Kubis.

Nařizovat studentům, aby chodili pracovat do domovů pro seniory, v tuto chvíli neuvažuje ani Jihočeský kraj. Podle hejtmanky Ivany Stráské (ČSSD) je tato pravomoc tím posledním řešením a kraj by musel být opravdu ve velmi kritické situaci.

„Nouzový stav tuto záležitost umožňuje. My víme, že největším problémem je personál, zatím jsme ale k tomu, abychom povolávali studenty jako v Plzeňském kraji, nepřistoupili. Z mého pohledu je to opravdu to poslední řešení. V Jihočeském kraji se snažíme jít cestou dobrovolníků. Někteří už v sociálních zařízeních pomáhají. Seznamy dobrovolníků evidujeme, momentálně jich máme asi dvě stě. Ne všichni se ale samozřejmě dají použít pro práci v sociálních službách, takže pečlivě vybíráme,“ řekla Právu Ivana Stráská (ČSSD), hejtmanka Jihočeského kraje.

Ani Středočeský kraj cestou pracovních příkazů nejde. „Řešíme to dohodami s dobrovolníky, s lidmi, kteří se nám sami nabídnou. Příkazem to nikomu nedáváme,” řekla Právu mluvčí Středočeského kraje Helena Frimtová.

Podle mluvčí Kraje Vysočina Jitky Svatošové v regionu zatím nenastala situace, v níž by hejtman musel sáhnout k takovým opatřením.

Pracovní příkaz, kterým by hejtman povolal studenty na výpomoc do zařízení sociálních služeb, zatím nevyužili ani ve Zlínském kraji. „Doposud to nebylo třeba, zaměstnanci provoz zvládali a hlásili se a pomáhali dobrovolníci. Situace se ale mění každý den, není proto vyloučeno, že by hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek této zákonné možnosti nevyužil,“ sdělila mluvčí Zlínského kraje Adéla Kousalová.

Další kraje se k nařízení pracovních povinností pro studenty nevyjádřily.