Článek
„Pan Zelenskyj dal zcela jasně najevo, že o volby nemá zájem, neboť pro ně stanovil podmínky, které jsou zjevně nepřijatelné. K žádnému příměří nedojde – rozhodně ne k takovému, které by mu umožnilo vzpamatovat se a doplnit zásoby zbraní,“ řekl Lavrov.
Šéf ruské diplomacie tak podle agentury Interfax reagoval na otázku, zda by Rusko bylo ochotno přistoupit k ústupkům v rámci případných mírových jednání, pokud by se na Ukrajině konaly prezidentské volby.
Zelenskyj nabídl uspořádání voleb poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že nastal čas, aby si Ukrajina zvolila nového vůdce, který bude schopen zajistit uzavření mírové dohody s Ruskem. Podmínkou ukrajinského prezidenta ale bylo, že USA zajistí, aby Rusko dodrželo po dobu 60 dní příprav na volby a jejich konání úplné příměří.
Kreml nabízel jen jeden den bez bojů
Uspořádání voleb vyžaduje zajištění bezpečnosti občanů, kteří přijdou odevzdat své hlasy, řekl Zelenskyj. Zdůraznil také, že rozhodnutí o tom, kdy se volby uskuteční a koho lidé zvolí, záleží výhradně na ukrajinském lidu.
Kreml byl ale ochoten nabídnout pouze to, že by prezident Vladimir Putin mohl vydat rozkaz k zastavení útoků na Ukrajinu pouze v den voleb, „pokud se je tedy Kyjev rozhodne uspořádat“.
Prezidentské volby na Ukrajině se měly konat 31. března 2024. Termín byl odvozen od ukrajinské ústavy, podle níž se měly konat poslední neděli v březnu pátého roku funkčního období úřadujícího prezidenta.
Kvůli vyhlášení válečného stavu a stanného práva, které kvůli ruské invazi platí od 24. února 2022, se však žádné volby nekonaly. Ukrajinské zákony totiž neumožňují konání prezidentských voleb během válečného stavu. Dokud ten platí, volby mohou být odloženy.
