Kortikosteroid značně snížil úmrtnost lidí s těžkým průběhem covidu

Tito specialisté posuzovali i další preparáty, antimalarika nedoporučili, remdesivir ano. Podle mluvčí českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbory Peterové jsou léky s dexametazonem běžně dostupné i v ČR.

Tým vedený experty z Oxfordské univerzity podával nízké dávky 6mg dexametazonu denně, který se používá k léčbě zánětů, dvěma tisícovkám pacientů napojeným na ventilátory. Dalo se tak předejít úmrtí každého osmého pacienta na ventilaci a každého 25., který navíc dostával i kyslík, uvedla univerzita s tím, že monitorovala 28 dní léčby.

„Tohle je zatím první a jediný lék, který prokazatelně snižuje úmrtnost a snižuje ji významně. Je to obrovský průlom,” uvedl člen výzkumného týmu, profesor Peter Horby a dodal: „Dexametazon je levný, je k dispozici a může být použit okamžitě k záchraně životů.“

Tento kortikoid s protizánětlivými účinky, který se používá jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách, je schválen k použití od roku 1961.

Z klinického testu Oxfordské univerzita vyplynulo, že látka pomáhá tlumit i nepřiměřenou a často smrtící reakci imunitního systému na nákazu koronavirem, které se říká cytokinová bouře.

U pacientů připojených na dýchací přístroj kortikoid snižuje riziko úmrtí ze 40 na 28 procent. U nemocných, kteří potřebují léčbu kyslíkem, se úmrtnost po podání léku snížila z 25 na 20 procent.

„Prospěch v počtu přeživších je jasný a velký u těch pacientů, kteří jsou dost vážně nemocní, aby potřebovali kyslík, takže by se nyní mohl dexametazon stát standardem při léčbě těchto pacientů,“ dodal Horby. Podle stanice BBC by počet obětí mohl být o 5000 nižší, kdyby lék od začátku epidemie dostali všichni rizikoví pacienti.

U lidí, kteří nebyli připojeni na ventilátor a měli mírnější průběh nemoci neměl kortikoid žádný efekt.

„Je tu jednoznačný přínos. Desetidenní léčba dexametazonem vyjde u jednoho pacienta zhruba na pět liber (150 Kč). Záchrana jednoho lidského života tak vlastně stojí 35 liber. Tento lék je globálně dostupný,” doplnil Martin Landray, který se na výzkumu podílel. Vzhledem k ceně by mohl představovat tvrdou konkurenci pro remdesivir, který vyvinula společnost Gilead. Ten zkracuje dobu léčby z 15 na 11 dní, není ale jasné, jak moc snižuje riziko úmrtí, i když počet obětí byl ve skupině, která ho dostávala, o tři procentní body nižší než v kontrolní.

Stejný tým Oxfordské univerzity od března ověřoval účinnost několika látek, mimo jiné i léku proti malárii hydroxychlorochinu, který se ve Spojeném království přestal používat poté, co Horby a Landray uvedli, že jeho nasazení nepřináší žádný užitek a nakažení navíc doplácejí na závažné vedlejší účinky.

O možném účinku kortikosteroidů kvůli jejich protizánětlivým účinkům se spekulovalo už dříve. V americkém státě Michigan zkoumali metylprednisolon a v laboratoři dosáhli slibných výsledků. Vědci ale varovali, že ne každý kortikosteroid je vhodný.

Objevily se i zprávy, že naopak mohou být faktorem zhoršujícím stav u lidí se zánětem střev, třeba s Crohnovou chorobou. Pokud měli covid-19 a brali kortikosteroidy, častěji umírali.

Koncem května Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před plošným používáním kortikosteroidů u pacientů s covidem-19, protože jejich účinky nejsou prokázané a mohou být rizikové.