Očima Saši Mitrofanova: Trump, trumpík a trumpula

Zatímco se světoví lídři vyjadřovali k probíhajícím událostem ve Washingtonu, měli český prezident a český premiér zjevně již po večerce. Nebo možná zažíval zrovna Miloš Zeman pěkný pyžámkový večer a Andrej Babiš šel brzo na kutě, aby mohl v noci vyskočit z pelíšku, roztočit se jako čamrda, začít makat a překonat tak rekord v nespání Karla Havlíčka. V každém případě se po kuropění oba ozvali.

„Porážku je třeba nést důstojně a nepokoušet se násilím zvrátit výsledek,“ sdělil Zeman. Mně se přitom před očima vybavil obrázek osmnáct let starý: dívám se z okna Hradu na nádvoří, po kterém utíká Miloš Zeman a za ním utíká jeho asistent s kabátem, který Zeman při důstojném odchodu po drtivé porážce v prezidentské volbě zapomněl. Musí se ale uznat, že výsledek se nepokusil zvrátit násilím, ale jak, rád říkával, drobnou černou masarykovskou prací.

Postupně, ale účinně škodil předsedům ČSSD, kteří měli tu smůlu, že nebyli Miloš Zeman a nechtěli se mu podřídit. Nastartoval proces, na jehož konci se z někdejší vládnoucí strany stal spolek rosolovitých komediantů. Otevřel své dveře ruským a čínským emisarům, kterým pak oplácel tehdejší náklonnost již v dobách svého prezidentování. Ba i Trumpovi lezl otevřeně do zadku, než pochopil, že pro Trumpa je jen produkt, který se z tohoto otvoru vylučuje, a pak začal Trumpa kritizovat.

Zeman nyní dospěl do stadia, kdy není Trump, protože nevede své davy na parlament, ale trumpík, který škodí zemi, v jejímž čele formálně stojí, jinými prostředky. Poslední extempore, u kterého se bývalí šéfové českých tajných služeb shodují, že jde o podrývání národních zájmů, je opravdu bezprecedentní. To ani ten Trump nedával tak okatě najevo, ve službách které cizí mocnosti se angažuje.

A co Babiš? Babiš zareagoval po svém, jak už to bytosti jeho úrovně dělávají. Kde že je červená kšiltovka na jeho neklidné mozkovně? V propadlišti dějin, přátelé, v propadlišti dějin. Trump je Trump, Zeman je trumpík, a Babiš je trumpula.