Článek
Téměř každá vážně míněná věc má také komickou stránku. Tu v tomto případě zajišťují sociální demokraté, kteří jednají o spolupráci se Stranou zelených a regionálními hnutími. Tam by nešlo o koalici, protože si jen ve snu lze představit, že by překročila určený práh pěti procent pro každého člena. ČSSD bude ráda, když ho zdolá sama za sebe. Ale ve vlastní schopnosti nemá velkou důvěru, tak se chce vyfešákovat lehce nazelenalým zbarvením.
Cíl stávajících koalic je jediný: porazit ve volbách Andreje Babiše. ČSSD si jako jedinou dosažitelnou metu může dát účast v nové vládě ať už s Babišem, nebo s protibabišovskými koalicemi v podobě mladšího partnera.
Poptávka po změně v obsazení Strakovy akademie není malá. Babiš se snaží seč může, neúnavně apeluje na svoje čaulidi, ale už i Miloš Zeman mu veřejně hodil záchranný kruh, že po Babišově případném odchodu do opozice ho podpoří ve volbách na Hrad. Což naznačuje, že Babišův neúspěch v říjnových volbách považuje prezident za pravděpodobný.
Potenciální nová vláda by se musela skládat ze zástupců dvou předvolebních koalic. Ještě uslyšíme mnoho slov o tom, jak všem těmto politikům jde o prosperitu země a občanů, a nevidím důvod jim toto přání nevěřit. Ostatně Augiášův chlév, který po sobě zanechá Babiš, si vyžádá vskutku Héraklovo úsilí. V prvních měsících by to na vládní agendu stačilo. Pak by měla přijít vize dalšího vývoje země a tady to nejspíše zaskřípe.
Už teď jsou vidět pouhým okem rozpory uvnitř SPOLU. Nejde jen o personální spory. ODS, lidovci a TOP 09 nevnímají stejně dost důležité body: euro, vztah k EU obecně, míru nacionalismu v české politice stejně jako míru konzervatismu. Je to dračí setba.
Obdobná nadílka dříme uvnitř koalice Piráti+STAN. Časem se mohou vyostřit vztahy kvůli asertivnímu prosazování „specifických pirátských idejí“ (formulace první místopředsedkyně Olgy Richterové). Zatím se Piráti pozitivně diskriminovali, aby je STAN nepřeskákal.
Případná nová vláda by navíc nastoupila do doby, kdy se většina světa bude utápět ve frustraci, protože nechápe, jak má dál žít. SPOLU na to mají ideje, ale ty mohou přijít do rozporu s vývojem a zakonzervovat minulost. Piráti+STAN místo idejí spíše slibují, že budou makat.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Nelze tak vyloučit, že příští vládní období může být časem Sisyfů všech směrů, kteří se právě spojují.