Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Nevyrovnané účty občanské společnosti s vládou

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Od dnešní půlnoci platí největší omezení po listopadu 1989. Co jiného přicházelo v úvahu? Britská varianta, kdy se řeklo, že se musí nakazit dost jedinců, aby se obyvatelstvo imunizovalo, přičemž spousta starších či slabších lidí v důsledku toho zemře? Česká vláda místo toho nařídila co největší omezení mezilidské komunikace v naději, že když se bude dodržovat, podaří se nemoc utlumit.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Je to pěkná otrava, takový život. Ale zároveň přestal platit určitý stereotyp. Přesněji řečeno se ukázalo, že neplatí pro všechny. Kdekdo si pamatuje štiplavou scénu z filmu Hoří, má panenko, kdy pro dědu, jehož barák vyhořel, uspořádají návštěvníci plesu sbírku a moderátor nemůže přijít na to, z čeho vlastně ta jejich výpomoc vznikla. A pak se mu vybaví „solidarita“. Ve filmu jde o výsměch lidskému pokrytectví. Koronavirus ale po třiapadesáti letech od snímku probudil skutečnou solidaritu, v tom nejlepším slova smyslu.

Lidé si pomáhají, nabízejí co umí, chtějí společně přiblížit okamžik, kdy tato mizérie skončí. V devadesátých letech minulého století se zastánci názoru, že sociální vazby tvoří pouze volič a stát a mezi tím není nic, ptávali, co že to je ta občanská společnost, jak vypadá a jak se projevuje. Dnes vidí každý, kdo chce, jak občanská společnost vypadá a jak se projevuje. Stát zastoupený vládou jí přitom sahá maximálně po kotníky.

Zhuštěně je tento vztah popsán zde. Účty občanské společnosti s touto vládou jsou opravdu nevyrovnané. Andrej Babiš prohlásil, že výbuch nemoci nikdo nečekal. Ale to je nesmysl. Vláda na toto nebezpečí byla upozorněna koncem ledna, prohlásila, že všechno má pod kontrolou, a na problém se vykašlala zde.

Až začalo téct do bot všem a Babiš si uvědomil, že se jako rychlík blíží průšvih, převzal iniciativu, ale bylo by lepší, kdyby to neudělal. Jeho zmatená, agresivní, blábolivá vyjádření, směsice slibů, útoků a ujišťování, že jeho vláda je nejlepší, i když to pravda nebyla, lidi sice nadzvedla k svépomoci, ale zároveň srazila důvěryhodnost kabinetu. Když si navíc Babiš na každé tiskovce ke koronaviru olízl prst, dovršil tragikomický výkon.

Před statečností a nasazením všech lidí v první linii boje proti nákaze je třeba v hluboké úctě smeknout. Jenže právě oni zůstali kvůli šlendriánu chvástavé vlády tváří v tvář potenciální infekci jako nazí v trní zde.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Včera pozdě večer splnil úlohu politika, který informuje srozumitelně a lidsky, z vládních činitelů jen Jan Hamáček. Andrej Babiš vypadal vyčerpaně a zbytečně. Až krize skončí, občanská společnost si s ním jen stěží zapomene vyřídit účty.

Reklama

Výběr článků

Načítám