Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: ANO a podsvětí? V Brně, milé děti

Co je to ANO? Pokud si někdo myslí, že je to zkratka od „ANO, pane Babiši“, nemá pravdu a je to kampaň. ANO bylo původně Akcí nespokojených občanů. S čím byli nespokojení? S korupcí. S papalášstvím těch nahoře. S napojením mocenských struktur na podsvětí.

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: ANO a podsvětí? V Brně, milé děti

Jistá Julie, nečlenka ANO, svého času řekla: „Copak je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.“ Ta slečna měla pravdu. I kdyby to ANO jménem nebylo, vydávalo by stejný odér. Zvláště v situaci, kdy místopředseda této sešlosti, její kandidát na jihomoravského hejtmana a bývalý brněnský primátor Petr Vokřál s kumpány končí.

Proč používám nehezké slovo kumpáni? Zcela v souladu s Vokřálovým prohlášením, který svůj krok zdůvodnil napojením brněnské buňky hnutí na podsvětí. Hotový slogan na billboard: ANO a podsvětí? V Brně, milé děti!

To se tedy nespokojeným občanů moc nepovedlo. Jak říkával jistý Viktor Černomyrdin, nečlen ANO, nikdy v životě se něco takového nestalo, a už je to tady zase. Tak dlouho se bojovalo proti korupci a propojení na podsvětí, až se urodilo přímo pod svícnem. Že by ty uzeniny byly prošlé, či co…

Pojďte na to ale objektivně. Když to nevyšlo s podsvětím, třeba je to v pořádku s papalášstvím. ANO, je. V naprostém pořádku. Mají na to mistryni středních Čech a účastnici celostátní soutěže Jaroslavu Pokornou Jermanovou.

Příběh o trestním oznámení kraje kvůli tomu, že záchranářka Veronika Brožová poukázala na nedostatek ochranných prostředků pro zdravotníky v době koronakrize, je dostatečně mediálně znám. Dosavadní závěr, kdy se Pokorná Jermanová hlásí k tomu, že ráda podepíše petici Pirátů na podporu Brožové, vypadá, jako kdyby paní Herodesová slavila Mezinárodní den dětí. (Není tím míněna paní Monika Babišová za svobodna.)

Ani s papalášstvím ANO nezametlo. Spíše navázalo na jeho tradice a tvůrčím způsobem je rozvinulo. Jak to, jak to, když to vypadalo tak nadějně? Nadějně, říkáte? Leda pro naivky.

Politické strany – ano, ty tradiční, které Babiš popisuje jako své nepřátele – se vytvářejí na základě společného pohledu na svět. Někdo je víc doleva, jiný zas doprava, někomu voní svoboda, jiný se jí bojí a vyhlíží pevnou ruku a státní patronaci. Podle světonázoru se lidé hledají a nacházejí. Podle hodnot, které spolu sdílejí, korigují chování stranických členů.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

ANO je však slezina všehoschopných odevšad, kterým svitla kariéra pod miliardářem deroucím se k moci. Kdo měl aspoň nějakou osobnost, už vedle Babiše není. Zbytek pod jeho taktovkou zpívá: Jede, jede mašinka...

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků