Hlavní obsah
 

Umělá inteligence dokáže rozeznat nemoci plic během pár sekund

Vývoj technologií jde neustále dopředu, a tak vznikají stále nové přístroje a aplikace, které pomáhají ještě lépe diagnostikovat nemoci a zachraňovat životy pacientů. Jedním z nich je právě testovaná umělá inteligence Carebot. Ta dokáže během pár sekund rozeznat onemocnění na základě rentgenu plic, čímž ulehčí práci lékařům.

 
Umělá inteligence dokáže rozeznat nemoci plic během pár sekund

Manželé Karolína a Daniel Kvakovi vyvinuli unikátní program Carebot s umělou inteligencí, který stávající proces diagnostiky významně zkrátí. Během pár sekund totiž dokáže rozeznat onemocnění pacienta podle rentgenu jeho plic.

„Během milisekundy, ve chvíli, kdy lékař vyfotí plíce pacienta, určí, jestli má zápal plic, popřípadě jiný nález anebo například covid-19, což výrazně urychlí ale také zkvalitní celou léčbu,“ popsal schopnosti programu Matěj Misař, mluvčí systému Carebot.

„Aplikace Carebot funguje na bázi hlubokých neuronových sítí. Neuronové sítě jsou matematický model, který se snaží imitovat do jisté míry funkci mozku, funguje na bázi trénování. My té neuronové síti ukážeme nějaký data set, což jsou rentgenové snímky plic. Na bázi těchto snímků se systém snaží naučit udělat predikci správně,“ popsal princip systému vývojář a student Masarykovy univerzity Daniel Kvak.

Systém se učí na tisících snímcích plic.

Foto: Novinky

Výhodou této aplikace je, že funguje nonstop. „Počítače jsou na rozdíl od člověka neúnavné, ale stejně jako člověk můžou občas chybovat. My se tedy snažíme redukovat tu chybu a v současnosti dosahujeme úspěšnosti 99 % na trénovacích data setech,“ popsal Kvak.

„Nyní je neuronová síť schopná odhadnout, o které onemocnění se jedná, určit pravděpodobnost, jak moc si je svým výsledkem jistá a do budoucna samozřejmě plánujeme i v rámci něčeho, čemu se říká gradientní mapy, aby počítač dokázal stanovit biomarkery a vyznačit místo na snímku, kde by se měl lékař znova trošku zaměřit,“ vysvětluje Kvak.

Manželé Kvakovi studující na Masarykově univerzitě v Brně doufají, že se jim projekt povede i za přispění ostatních co nejkvalitněji dokončit. Pomoc tak hledají u institucí i soukromých subjektů, které by jim potřebné zázemí mohly poskytnout.

Manželé jsou v kontaktu se špičkami v oborech radiologie a pneumologie a jejich ohlas je víc než kladný. Podle emeritního primáře radiodiagnostického oddělení Oblastní nemocnice Kolín Stanislava Kašíka by právě program manželů Kvakových výrazně usnadnil práci lékařům v mnoha směrech.

Vývojář Daniel Kvak.

Foto: Novinky

„To, co se může stát radiologovi, že přehlédne nějakou plicní změnu, se nestane počítači. Aktuální jsou plicní změny při covid-19, zejména pneumonie, nebo sekundární změny po covidové pneumonii. Domnívám se, že projekt lze rozšířit o detekci tumorů plicních v úvodních stadiích, v některých zemích se již rozjíždí screening karcinomů plic u rizikové populace, kam patří zejména kuřáci. Radiologům to jednoznačně ušetří čas, ale pomáhá primárně i v kvalitě,” říká Kašík.

Carebot již sice dokáže rozeznat mnohé, ale potřebuje projít ještě dlouhou cestu, aby mohl být využíván ve zdravotnictví. „V současné chvíli nás čeká ještě nelehká, docela dlouhá cesta, neboť se musíme dostat do fáze experimentálního testování. To znamená, že budeme testovat tuto aplikaci na reálných snímcích reálných českých pacientů a poté se nám už otevírá cesta k certifikacím a samozřejmě do nemocnic. Když budeme hodně optimističtí, tak to bude v horizontu 12 až 18 měsíců,“ popisuje cestu mluvčí Matěj Misař.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků