Hlavní obsah
Jezero Loch Ness Foto: Profimedia.cz

Co se ukrývá v hlubině? Záhada Lochnesky se vyjasňuje

Záhada bájné příšery ze skotského jezera Loch Ness je opět o něco prozkoumanější. Novozélandští vědci se rozhodli provést analýzu vzorků DNA nalezených ve vodě a přišli na to, že místo obřího monstra se ve vodách druhého největšího jezera Skotska prohánějí maximálně velcí úhoři.

Jezero Loch Ness Foto: Profimedia.cz
Co se ukrývá v hlubině? Záhada Lochnesky se vyjasňuje

Cílem vědeckého týmu z univerzity v novozélandském Otagu nebylo potvrdit, nebo vyvrátit existenci bájné příšery, o níž jsou dochovány písemné záznamy už ze šestého století, nýbrž zmapování života v jezeře.

„Lidé mají rádi tajemství. My jsme za pomoci vědy přidali další kapitolu do příběhu o lochneské záhadě,” řekl vedoucí týmu genetik Neil Gemmell. Postup vědců byl ve své podstatě velmi prostý. Každý živočich za sebou ve vodě nechává stopu DNA. Ať už pochází ze šupiny, srsti, peří či moči, moderní metody dokážou odhalit původ biologického materiálu.

Monstrum zmínil opat ze 6. století
Lochneská příšera, familiárně zvaná Nessie, patří ke starému skotskému folklóru, ovšem v posledních desítkách let se tento mýtus rozšířil po celém světě. První zmínky o neznámém tvoru žijícím v hlubinách jezera pocházejí ze 6. století, kdy se o ní zmínil opat Adomnán ve spise o svém předkovi svatém Kolumbovi.
Popularita nestvůry začala rapidně vzrůstat od 30. let minulého století, kdy tento mýtus podpořily fotografie údajné příšery. Drtivá většina důkazů byla spolehlivě vyvrácena, avšak Nessie má po celém světě řadu fanoušků a nespočet hledačů, kteří se svého snu, že na dně druhého nejhlubšího jezera ve Skotsku (nejhlubší bod jezera se nachází v hloubce 230 metrů) bájného tvora objeví.

Gemmellův tým odebral vzorky vody na přibližně třech stovkách míst v různých hloubkách a dal se do práce. Při zkoumání vědci nezjistili přítomnost žádného gigantického monstra, naopak objevili velké množství stop po úhořích říčních. Že by se tedy v jezeře vyskytovali „superúhoři”, kteří nedávají spát již generacím dobrodruhů? „To je otázka... Podle DNA není možné určit velikost úhořů, vzhledem k množství nalezeného materiálu však takovou možnost nemůžeme ani vyloučit,” říká Gemmell.

Známá fotografie údajné příšery z jezera Loch Ness, která byla poprvé publikována v londýnském Daily Mailu v roce 1934

Foto: Profimedia.cz

Pomineme-li domněnky o existenci neznámého monstra s dlouhým krkem, pak je nejčastějším vysvětlením Lochnesky přítomnost plesiosaura, který by ve velkých hloubkách mohl přežít dodnes. Ani moderní technika žádné takové zvíře neobjevila a pravděpodobnost, že by případný druhohorní plaz odolal ulovení, je velmi nepatrná. Sebrané vzorky DNA rovněž vyloučily možnost, že by mohl být příšerou sumec nebo zatoulaný žralok malohlavý.

Gary Campbell, jenž vede záznamy o nevysvětlitelných jevech v jezeře, ročně obdrží zhruba deset hlášení o něčem, co lidé považují za abnormální jev. Další výzkum proto vítá a doufá, že vědci budou ve výzkumu života v jezeře pokračovat.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků