Hlavní obsah

Poradna: Za jakých podmínek může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci?

Zaměstnavatelé se mohou z různých důvodů snažit o změnu druhu práce, kterou zaměstnanec vykonává. V dnešním článku si osvětlíme, zda mají právo učinit takovouto změnu bez souhlasu zaměstnance a pokud ano, tak za jakých podmínek.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Vážená redakce, v současné době jsem v pracovní neschopnosti. Po jejím ukončení dostanu v zaměstnání výpověď z důvodu nadbytečnosti. Po dobu trvání výpovědní lhůty mám být přeřazena na jinou práci, kterou však nemůžu ze zdravotních důvodů vykonávat. Prosím o radu, jak mám postupovat.

Druh práce a pracovní náplň

Sjednání druhu práce, kterou budete vykonávat, je jednou ze základních náležitostí nezbytných pro vznik pracovní smlouvy. V praxi je však třeba od druhu práce odlišovat tzv. pracovní náplň, kterou lze charakterizovat jako jednostranný příkaz zaměstnavatele trvalejší povahy, jímž zaměstnavatel blíže vymezuje úkoly v rámci sjednaného druhu práce. Jde tedy o jakési bližší upřesnění vámi vykonávané práce.

Zatímco druh práce je dohodnut v pracovní smlouvě a jeho změna je možná pouze buď v zákonem výslovně stanovených případech, nebo dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem, pracovní náplň může váš zaměstnavatel jednostranně měnit dle své potřeby.

Převedení na jinou práci

Pro případ změny druhu vykonávané práce bez dohody se zaměstnancem upravuje zákoník práce jednak situace, kdy vás zaměstnavatel musí převést na jinou práci – jde především o případy, kdy ze zdravotních důvodů nejste dočasně nebo trvale schopna vykonávat sjednaný druh práce a také jestliže je převedení na jinou práci potřeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo úřadu.

Dále zákoník práce umožňuje (není to tedy povinností), aby vás zaměstnavatel převedl na jiný druh práce v případě, že vám zaměstnavatel dá výpověď pro nesplňování předpokladů nebo požadavků včetně neuspokojivých pracovních výsledků nebo pro porušení vašich pracovních povinností, dále pokud jste přestala splňovat předpoklady stanovené právními předpisy k vámi vykonávané práci nebo bylo-li proti vám zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, či v případě mimořádných událostí.

Při převádění zaměstnance na jinou práci musí zaměstnavatel přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro zaměstnance vhodná vzhledem ke zdravotnímu stavu, schopnostem a pokud možno i kvalifikaci. Na práci, kterou ze zdravotních důvodů nemůžete vykonávat, by vás tedy zaměstnavatel převádět neměl. Zaměstnavatel je také povinen v každém případě s vámi změnu druhu vykonávané práce a její trvání předem projednat.

Shrnutí

Zaměstnavatel má právo jednostranně měnit pouze náplň vámi vykonávané práce, a to v rámci druhu práce uvedeného v pracovní smlouvě. Na změně sjednaného druhu práce by se s vámi musel dohodnout. Převést na jinou práci bez vašeho souhlasu vás zaměstnavatel může pouze v případech uvedených v zákoníku práce, mezi které výpověď z důvodu nadbytečnosti v žádném případě nepatří.

Pokud vás zaměstnavatel přesto bude chtít převést na jiný druh práce, sdělte mu (nejlépe písemně), že pro to nemá zákonný důvod, se změnou nesouhlasíte a trváte na přidělování práce dle vaší pracovní smlouvy.

Jakmile byste začala jinou práci vykonávat, mohlo by to být považováno za váš souhlas se změnou druhu práce. Naopak odmítnutí konat práci nesjednanou v pracovní smlouvě nemůže zaměstnavatel posoudit jako porušení vašich povinností a vyvozovat z něj jakékoli negativní důsledky.

V případě výpovědi z důvodu nadbytečnosti dochází k situaci, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci práci ve výpovědní době přidělovat, poměrně často. Bývá to způsobeno tím, že zaměstnavatel zruší pozici zaměstnance ještě před uplynutím výpovědní doby. Důsledkem tohoto není, že by vám zaměstnavatel mohl přidělovat jinou práci než tu, kterou máte sjednanou, ale skutečnost, že během celé výpovědní doby (popřípadě její části) žádnou práci konat nebudete a bude vám příslušet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Odpovídala Romana Kaletová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám