Článek
Podle zakladatele firmy VRgineers jde o aktuálně nejlepší produkt na trhu, referují tak o něm i odborná světová média. S kolegy sestrojil zařízení, které se vyznačuje vysokou kvalitou obrazu a širokým zobrazovacím úhlem. Uživateli poskytuje stejné vidění jako v reálném světě včetně periferního a zážitek je takový, že po několika minutách člověk přestává vnímat, že nejde o skutečnou, ale virtuální realitu.
"Míra uvěřitelnosti je tak vysoká, že piloti, kteří s našimi brýlemi trénují, se díky tomu naučí nejen technicky reagovat na situace, ale reagují i emotivně. V kritických situacích jim to následně může zachránit život. Při výcviku totiž uvěří, že jsou skutečně ve vzduchu," řekl Polčák. Zařízení zkoušel nabídnout i české armádě a dalším tuzemským institucím, ale zájemci se zatím ozvali jen ze zahraničí.
Lákadla virtuální a rozšířené reality
Špičkové 3D brýle se vyrábějí v Brně.
Na trhu jsou brýle zhruba dva roky. Skupinka vývojářů měla na začátku čtyři lidi, dnes se o vývoj, výrobu a marketing stará přes 40 lidí. Prvními zákazníky byly firmy z automobilového průmyslu. "V tomto odvětví vznikla poptávka po virtuální realitě již na konci 20. století pro vývoj a evaluaci nových konceptů a designů. I díky tomu jsou firmy připravené brýle integrovat do procesů, mají potřebný software i technologické vybavení. Spolupracujeme s firmami v regionu, jako jsou Škoda, BMW či Audi," řekl Polčák.
Virtuální brýle dokážou výrazně zrychlit a zlevnit výrobu prototypu, ze kterého se poté stane sériový vůz. Polčák předpokládá, že brýle se budou časem používat při vývoji zcela běžných výrobků, jako jsou třeba i židle.
Skvělé jsou brýle i pro trénink pilotů závodních formulí. Místo cesty na konkrétní okruh s celým doprovodem je možné "jet" s brýlemi za sucha, za mokra, za světla i za tmy. "Náklady extrémně klesají," řekl Polčák. Přitom cena headsetu je v porovnání se skutečnými náklady na trénink nesrovnatelná. Stojí okolo 8000 eur (cca 200 000 Kč).
3D brýle z Brna
Displej s vysokým rozlišení, kvalitní elektronika
Aby bylo možné vyrobit kvalitní brýle, je podle Polčáka potřeba několik součástí. "Musí být kvalitní displej s vysokým rozlišením, s čímž souvisí kvalitní elektronika, protože se pracuje s obrovským množstvím dat. Velmi kvalitní musí být také optika. A další věcí jsou algoritmy, aby nedocházelo k rozpadu světla, zkreslení obrazu a aby seděly velikosti s hloubkou a vše vypadalo přirozeně," popsal Polčák.
Zatím je headset připojený k počítači přes kabel. "Pokud bude k dispozici 5G síť, tak za cenu mírného snížení kvality obrazu může headset fungovat bezdrátově. Využití takových brýlí poté raketově vzroste," řekl Polčák.
Firma v lednu přesunula výrobu do sídla jednoho z nejvýznamnějších investorů, jímž je brněnský Y Soft, který mimo finančních prostředků pomáhá VRgineers také s výrobou. Cílem je postupně vyvinout menší a lehčí headset, který bude jednodušší na použití.
Špičkové 3D brýle z Brna
Virtuální vs. rozšířená realita
Pojmy virtuální a rozšířená realita jsou velmi často zaměňovány, přitom ale obě technologie pracují na odlišných principech.
Brýle pro virtuální realitu se snaží uživatele vtáhnout do simulovaného světa a jeho smysly zcela odříznout od toho skutečného. Oči tak zpravidla zcela zakrývá displej a na uších jsou umístěna sluchátka, která jsou velmi často součástí celého systému.
Systémy rozšířené reality většinou vypadají jako obyčejné brýle, přes které může uživatel vidět vše, co se děje okolo něho. Speciální displeje nebo kamery pak jen dokreslují virtuální předměty do skutečného prostoru. Vlastně tedy propojují virtuální svět s tím skutečným.
