Hlavní obsah

Počet dezinformačních webů loni klesl o desetinu

– Praha

Počet dezinformačních webů zaměřených zejména na prokremelskou propagandu nebo covid se loni v Česku snížil o šest na 46, tedy o více než desetinu. Množství vydaných článků ale zůstalo na podobné úrovni jako v roce 2020. Vyšlo 195 238 článků. Oznámilo to Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty ve své výroční zprávě.

Foto: Archiv, Právo

Článek

Podle Veroniky Krátké Špalkové z centra je webů méně, ale zvýšila se jejich aktivita. „Letos očekáváme další zvýšení aktivity v souvislosti s tím, že část webů byla donedávna blokovaná v souvislosti s podporou invaze Ruska na Ukrajinu,” podotkla.

Nejdiskutovanější kauzy loňského roku byly covid-19, výbuch muničního skladu ve Vrběticích, volby do Poslanecké sněmovny, útoky na BIS a jejího šéfa Michala Koudelku nebo podpora poslance Lubomíra Volného a radní České televize Hany Lipovské. Zahraničním kauzám dominovaly útok na americký Kapitol, stažení vojsk USA z Afghánistánu, Green Deal, události v Bělorusku a parlamentní volby v Rusku a Německu.

EK chce internetové platformy přimět k aktivnějšímu boji proti dezinformacím

Internet a PC

Mezi zástupci politických stran, kteří se nejčastěji objevovali v rozhovorech na dezinformačních webech, vedou lídři SPD v čele s předsedou Tomiem Okamurou. Členové SPD zaujali šest míst v první desítce.

Loni se podle Špalkové profesionalizoval webdesign a obsah stránek, zintenzivnila se přímá komunikace se čtenáři a také se zkrátila doba, za kterou jsou stránky schopné zareagovat na nová témata. Například v případu Vrbětic to bylo jen několik hodin.

Na webech se více začali objevovat vládní představitelé, kteří mnohdy i nevědomky šířili dezinformace. Dalším trendem je zánik několika webů kvůli poklesu příjmů z internetové reklamy.

Vnitro už připravilo zákon k blokování škodlivých webů

Domácí

Dezinformace často šíří samotní uživatelé

Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.

Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám